Nová tvář nacionalismu

Nová tvář nacionalismu

Brzy po II. světové válce mnozí sociální inženýři a také ekonomové předpovídali, že v důsledku globalizace ekonomiky, díky snižování celních bariér, rozvojem informačních sítí a technologií zmizí z demokratické části světa postupně i nacionalismus a separatismus. Všichni lidé se stanou pasažéry lodi života - Země.Světová ekonomika se skutečně integruje, rostou vzájemné investice a obchody, vliv nadnárodních (nebo spíše nadstátních) institucí opravdu stále roste. Efekt toho všeho je však přesně opačný, než předpovídali znalci: nacionalismus a separatismus je na vzestupu, a to nejen na Balkáně, ale i ve vyspělých zemích.

Nový trend

Rok 1989 bude v učebnicích historie figurovat jako datum pádu železné opony, porážky komunismu, ale i jako začátek nové vlny nacionalismu a separatismu. Tyto jevy mají často zcela jinou povahu než tu, na niž byl svět dosud zvyklý a která se i dnes projevuje např. na Balkáně a na Kavkaze. Často se zdá, že máme co činit se separatismem a nacionalismem spíše „dostředivým“, chtivým přímé integrace do nadnárodních ekonomických a společenských struktur, než s klasickým nacionalismem s jeho, dá se říci, vrozenými vlastnostmi: omezeností, šovinismem, izolacionismem či agresívním expanzionismem.Zatím nelze učinit žádný jednoznačný závěr, aniž bychom se dopustili příliš zjednodušujícího tvrzení. Je však jisté, že se objevuje určitý - paradoxní - trend. A politologové a sociologové si ho začínají všímat…