Fiasko bezzubé hrozby
Proč selhávají sankce proti diktaturám
Clintonovo rozhodnutí obnovit doložku nejvyšších výhod pro Čínu, ale i nedávné zpřísnění hospodářské blokády vůči vojenskému režimu na Haiti oživily ve Spojených státech debaty o účinnosti a smyslu nejrůznějších hospodářských sankcí: mohou mít blokády, sankce a embarga úspěch? Mohou zbavit diktátory moci či přispět k nastolení demokracie? A jsou ještě vůbec ve hře morální zásady, nebo pouze obchodní či bezpečnostní zájmy? A navíc: jde-li hlavně o obchodní či bezpečností zájmy USA a dalších vyspělých zemí, jsou hájeny s rozmyslem, nebo jen náhodně a chaoticky?
Saddám Husajn ustoupil síle
Vezmeme-li si seznam zemí, vůči nimž OSN či samotné Spojené státy uplatňují hospodářské a obchodní sankce, dojdeme k dost smutnému závěru. Snad jen v případě Iráku lze hovořit o dílčím úspěchu. Saddám Husajn musel svolit k inspekci zařízení, která měla patrně sloužit k přípravě výroby jaderné pumy. Jenomže Irák se v té době obával i přímého vojenského útoku a měl k tomu dobré důvody. Podívejme se však dále - Haiti, srbská Jugoslávie, Libye. Sankce nepostihují ty, které mají trestat, a navíc se nedodržují tak, jak si představovali jejich iniciátoři. Proč Spojené státy prosadily zpřísněné sankce vůči Haiti? Obchodní zájmy USA v této hospodářsky zcela zdevastované zemi jsou prakticky nulové a haitská ekonomika je v takovém rozkladu, že dlouho nulové zůstanou. Americké firmy tedy nejsou a nebudou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu