Největší český frajer na vylhávání situací

Největší český frajer na vylhávání situací

Bohumil Hrabal se 28.března dožívá osmdesáti let

Na tom, že Bohumil Hrabal je velkou postavou české literatury, se nejspíš shodne většina z těch, kteří od něho něco četli. Mnohem méně se už čtenáři shodnou, která díla myslí; viz „sestřihávání“ Hlučné samoty a Něžného barbara do kompromisnických, konvenčnějších, tudíž pro někoho přijatelnějších Klubů poezie.Hrabal tak dlouho vyhovoval rozdílným, až neslučitelným představám a požadavkům, až došlo k tomu, že povědomí o něm a jeho vnější úspěch vlastně popíraly podstatu toho autorského typu, kterým ve svých vrcholných dílech je.

Mnoho Hrabalů

Kritik Jan Lopatka už před bezmála třiceti lety rozebíral posuny, k nimž došlo v publikovaných Hrabalových prózách oproti jeho rukopisům; podle Lopatky mají tyto posuny za následek, že nové varianty jsou „jen jakousi běžně literárně přijatelnou informací o textech původních“. Příčiny soustavných úprav prvních verzí byly dvě: snaha editorů a nakladatelů učinit autora čtenářsky „přijatelnějšího“ a politická cenzura. Sebrané spisy Bohumila Hrabala, které od roku 1991 vydává Pražská imaginace (dosud vyšlo sedm ze šestnácti plánovaných svazků), uzavírají paradoxní kruh autorovy proslulosti a nepřímo potvrzují oprávněnost Lopatkova tvrzení: jsou totiž připravovány podle původních strojopisů.Jiná věc je, že si autor všechnu tu manipulaci nechal líbit. Sám sebe charakterizoval i tak, že je hravě schopen naslouchat a…