Méně majetku za více skandálů a naopak

Méně majetku za více skandálů a naopak

Přímé prodeje v druhé privatizační vlně

Známý spor mezi obhájci přímých prodejů a zastánci veřejných soutěží či aukcí měl vliv na schvalování privatizačních projektů v první vlně kupónové privatizace a dozajista ovlivní i vlnu druhou.Svědčí o tom i některá nedávná prohlášení předsedy Fondu národního majetku Tomáše Ježka o tom, že přímým prodejům dává přednost a že v první vlně se osvědčily. Přímé prodeje jsou pochopitelně rychlejší, organizačně méně náročnou formou prodeje, která vede k okamžitému předání podniku novému vlastníkovi. Je také pravda, že státní úředník musí rozhodovat (i o miliardách) a za svá rozhodnutí nést odpovědnost.Na druhé straně ekonomická teorie uvádí a praxe potvrzuje, že při aukcích či veřejných soutěžích dosahuje stát z prodeje vyšších výnosů. Cílem východoevropských privatizací ovšem není přinést státu majetek.Mnohem důležitějším argumentem podporujícím veřejné soutěže a aukce proti přímým prodejům je skutečnost, že veřejné soutěže či aukce snižují vliv státního aparátu na výběr budoucího vlastníka. První vlna kupónové privatizace nebyla úspěšná ani tak díky skvělé práci schvalovacích týmů T.Ježka ve Lnářích, geniálnímu systému úpravy cen mezi koly (B.Lízner, D.Tříska) či koncepčnímu řízení celého procesu V.Klausem. První vlna kupónové privatizace umožnila převést ve velmi krátké době ohromující množství státního majetku do soukromých rukou především proto, že minimalizuje vliv státu na…