
Akademická nadvláda průměru
Humanitní vědy patří na vysoké školy


O Akademii věd České republiky se v posledních týdnech mluví a píše jako o jediném, příliš velikém celku, který nepřežije v nových podmínkách. Akademii však tvoří jednotlivé ústavy nejrůznějšího zaměření, které navíc vznikly v různých dobách a různým způsobem. Spojeny jsou jen volně, tvrdou finanční rukou prezídia Akademie.
Měřitelné výsledky
Objektivní kritéria dělení ústavů podle kvality a úspěšnosti výzkumu se pokoušejí už dva roky prosadit vnitřní grantový systém Akademie a v poslední době i jejich známkování a bodování. Skutečná dělicí čára však probíhá hlavně mezi ústavy přírodovědnými a společenskovědními. Prvně jmenované mohou vykazovat tzv. měřitelné výsledky a ačkoliv mají zpravidla vyšší náklady, jsou zároveň schopné si alespoň částečně „na sebe vydělávat“. Začne-li se mluvit o jejich možném zrušení, okamžitě začnou bít na poplach. Nejlepší čeští vědci prý odejdou za prací do zahraničí a za pár let se krach výzkumu projeví v krizi vývoje, výroby i zdravotnictví.Naproti tomu humanitní ústavy mají nesrovnatelně těžší pozici. Z minulých let zdědily stigma ideologických posluhovačů a jejich výsledky se nedají „měřit a vážit“. Ty, které se zabývají například českými dějinami či českým jazykem, nemohou argumentovat ani „standardy četnosti citací“ v mezinárodním měřítku. Náklady na jejich provoz jsou sice poměrně malé (některé z nich dokázaly např. minulý rok pokračovat…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu