Hledá se zámecký pán
Na lavičku v parku dobříšského zámku si nesedne leckdo. Do zahrady nemá veřejnost volný přístup. Laviček je rok od roku méně. A na většině z nich sedí staré dámy, většinou vdovy po spisovatelských celebritách. Za zády se jim tyčí krásný rokokový objekt. Všichni ho chtějí, ale nikomu se nechce hradit jeho údržbu. Ta vloni stála téměř devět miliónů korun.
Osazenstvo rokokového skvostu
Právo pobytu na zámku mají dnes v podstatě všichni autoři, kteří do konce loňského roku přispívali dvěma procenty do uměleckých fondů: členové Obce spisovatelů, Syndikátu novinářů, ČSAV, FITES atd. Dobříš je kousek od Prahy a přes všechny nedostatky poskytuje spoustu „nadstandardního“ komfortu. Kromě stařenek se tu občas vyskytují přízraky všelijakých normalizátorů, ale na druhé straně sem jezdí autoři jako Jan Beneš, Antonín Brousek, Jaroslav Hutka či Karel Šiktanc. Ne každý má chalupu, ne každý má doma klid a pro starší lidi z kulturní oblasti se stalo problémem vůbec se s někým setkat. O tom, komu zámek patří, se cudně mlčí od šedesátých let. Někteří členové Svazu spisovatelů ho využívali k pobytům tak dlouhodobým, že někteří z nich ani neměli v Praze byt. Většina zmizela ze scény začátkem normalizace.Roku 1971 byla Dobříš uzavřena pro rekonstrukci. Pokoje vybaveny vším pohodlím i nevkusem, zakoupeny do nich obrazy od normalizačních výtvarníků a barevné televize. Dobový mobiliář byl částečně zrestaurován, částečně převezen do jiných objektů a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
