„Malý zázrak“
Slovinsko se začíná vyčleňovat z Balkánu
Málokdo si už asi vzpomene, že válka v bývalé Jugoslávii nezačala v Bosně či Chorvatsku, ale ve Slovinsku. Když tato malá severní republika vyhlásila koncem června 1991 nezávislost, svazová armáda dostala z Bělehradu rozkaz k útoku. Slovinci se však velké přesile ubránili, po několika dnech bojů a několika desítkách mrtvých bylo uzavřeno příměří a jugoslávská armáda se stáhla. Od té doby ve Slovinsku nepadl jediný výstřel.Mnohé renomované evropské listy dnes píší o Slovinsku jako o „malém zázraku“: členství ve Světové bance, Mezinárodním měnovém fondu, Radě Evropy, připravující se dohody o přidružení k Evropskému společenství, o vstupu do GATT a také o zónách volného obchodu s Českem, Slovenskem a Maďarskem, to vše svědčí o otvírající se zemi. I makroekonomická situace je velmi slibná: devizové rezervy stouply na 1,4 miliardy dolarů, nezaměstnanost se ustálila na 14% a průměrný plat se pohybuje kolem 800 DM, což je zdaleka nejvíce ze všech postkomunistických států. Slovinsko je zkrátka považováno za nadějnou zemi. Dokazuje to i 1,5 miliardy dolarů zahraničních investic, nejvíce na hlavu v bývalé východní Evropě.
Tajné služby: aféra za aférou
I když se tyto údaje mohou zdát „zázračné“, mikroekonomicky, ale i vnitropoliticky Slovinsko ještě v mnoha ohledech vězí tam, kde si přeje být ze všeho nejméně - na Balkáně. Z loňských prosincových voleb sice vzešla zatím docela stabilní vláda,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu