Moje hry jsou moje strachy

Moje hry jsou moje strachy

Říkat, že se někomu ztratilo téma, je nehorázný nesmysl, tvrdí dramatik a režisér J.A.Pitínský

JAN ANTONÍN PITÍNSKÝ, vlastním jménem Zdeněk Petrželka, narodil se 30.října 1955 v Gottwaldově. Poprvé dal o sobě vědět dramatizací a režií Kafkovy Ameriky v Ochotnickém kroužku Brno (premiéra 1985), který se postupně v druhé polovině 80.let stal jedním z nejinspirativnějších českých divadelních souborů té doby, bez ohledu na svůj amatérský statut. Podíl na tom mělo dvaapůlhodinové pásmo Ananas (1987), Pitínským napsané a režírované, stejně jako „sociální drama“ Matka (1988). Obě představení byla obdivována především pro ostrost, s níž byly viděny vztahy a doba, pro vedení herců (Pitínský umí najít „své“ lidi) i pro jazyk samotných her. Například Matka, obraz dělnické revolucionářky, která kvůli přesvědčení povraždí celou rodinu, je napsána smyšleným nářečím. („A co sem podle tebe já Já snad stará rachotina nejsem? Dyž Bětuše vo ňákejch patnáct roku mladši? Čeho se to dnesky dočkam to se mi v hlavě nikdá nevybavílo To si mi táto pěkny stáři připravil Takle zdrchat starou mámu Ale co Dávno mý hovna do hrobu padaj Choďte si všicky za služtičakama Ty dědek i Tionda Teďky je dávno všicko vuřt Všicko Všicko je dávno sesraný.“)V roce 1989 Pitinský v Ochotnickém kroužku inscenoval poezii J.Dynky pod názvem Minimální okolí mrazícího boxu a Divadlo na provázku uvedlo jeho hru Park.V brněnském Kabinetu múz režíroval Silnou v zoologii (St.Mráz…