Ve stínu Bosny
Arménie obsadila desetinu Ázerbájdžánu
Když v březnu Arméni dobyli ázerbájdžánské město Kelbádžár, konflikt o Náhorní Karabach vstoupil do kvalitativně nové fáze: jednotky, prokazatelně útočící z území Arménie, obsadily ázerbájdžánské území obydlené Azery. Na rozdíl od lačinského koridoru, který otevřely jako jedinou cestu umožňující zásobování karabašské enklávy a který drží již mnoho měsíců, k tomu nyní neměly žádný racionální důvod. Arménský prezident Ter-Petrosjan tvrdí, že ani tentokrát se útoku Arménů nezúčastnila pravidelná arménská armáda. Jeho prohlášení lze sice alespoň zčásti věřit, ale to není pro Jerevan omluvou.
Arménie v izolaci
Pravda, arménská vláda má na své straně některé polehčující okolnosti: musí čelit extrémistům, kteří ji obviňují, že nepodporuje karabašské Armény přímo a nevyhlásí Ázerbájdžánu regulérní válku, a zároveň je nucena udržovat alespoň základní životní funkce státu v podmínkách energetické a hospodářské blokády. Plynovod z Ruska přes Gruzii, poslední zdroj energetických surovin, je po úspěšných sabotážích azerských komand téměř nepřetržitě mimo provoz. Navíc v souvislosti s arménskou ofenzívou Turecko uzavřelo své území pro pozemní i letecké dodávky humanitární pomoci do Arménie, čímž se země dostala prakticky do úplné izolace. Situace je tak zoufalá, že vláda připustila obnovení provozu tisícmegawattové jaderné elektrárny v jerevanské kotlině, uzavřené z bezpečnostních důvodů po ničivém…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu