A vůbec, tenhle Brouk!

To kdysi zvolal F.X.Šalda. Měl pravdu. Dílo významného popularizátora psychoanalýzy, Bohuslava Brouka, přežívalo dlouhou dobu v pozapomnění. Až teď zařídil renesanci Odeon: vydal Broukovi dvě knihy - „Lidská duše a sex“ a „Autosexualismus a psychoerotismus“.

Kým vším byl Brouk

Bohuslav Brouk (nar.1912) byl laskavým mecenášem chudých meziválečných umělců. Syn známého pražského podnikatele (obchodní domy) z dvojice Brouk a Babka zužitkoval své jmění způsobem u dnešních zbohatlíků a restituentů neobvyklým. Podporoval málo majetné, neznámé, zato originální jedince české meziválečné kulturní scény. (Někteří z nich to dotáhli až na národní umělce). Brouk za ně platil útraty ve vinárnách, vedl s nimi nekonečné diskuse a také psal dobré knížky o psychologii. Především však miloval psychoanalýzu, která se mu stala literárním osudem.Svazek „Lidská duše a sex“ obsahuje studii o psychoanalytické sexuologii, poprvé vydanou knižně v r.1933, a k ní je připojen Broukův doslov k próze J.Štýrského „Emilie ke mně přichází ve snu“. Svazek „Autosexualismus a psychoerotismus“ obsahuje stejnojmenné pojednání a šest drobných prací se svůdnými názvy: např. Poslední dnové etiky, Stoupa života, Strach z oddechu.Ve 30.letech Brouk studoval biologii na přírodovědecké fakultě UK a byl členem Skupiny surrealistů. Po válce dokončil studium na filozofické fakultě prací Jazyková komika (stejnojmennou knížku vydal už v r.1941 u nakladatele V.Petra). V roce 1948 Brouk emigroval do…