Bez klišé a iluzí

Bez klišé a iluzí

Dva roky sjednoceného Německa

Ohlédnutí za druhým výročím sjednoceného Německa lze začít volnou parafrází předčasného komentáře šéfredaktorky listu Neue Zeit. Monika Zimmermannová si položila otázku, proč nemohly v německém právním systému platit dočasné výjimky pro nové spolkové země. Odpověď zní jednoznačně: protože zázraky se dějí jen na divokém Západě a ne na divokém Východě. Společná síť zákonů a paragrafů zamezila, aby se v době přerodu vytvořil z bývalé NDR umělý ostrov pěstního práva jako důsledek nejednoznačného výkladu platných, dočasně platných a neplatných ustanovení při postupném docilování formálně právní jednoty.

Poranění, nikoliv pacienti

Přijetím zákona o potratech, který z hlediska spolkové, a tudíž celoněmecké legislativy liberalizuje výklad práva na umělé přerušení těhotenství, zavládla ještě před parlamentními prázdninami kýžená vnější jednota země. Stejným tempem však krachovala jednota vnitřní. Ještě letos v zimě vzpomínala při jedné veřejné diskusi braniborská ministryně práce a sociálních věcí Regine Hildebrandtová (SPD) na upřímné, leč krátkodobé okamžiky projevů náklonnosti „Ossis“ a „Wessis“. O půl roku později má i taková forma nostalgie příchuť stejně naftalínového sladkobolu, jako když se někdo v Československu rozpovídá o sametové revoluci. V tisku se namísto toho chladně vypočítává nemožnost vzájemné dohody a odkazuje se na historickou podmíněnost rozdílného chování východních a západních…