Škola strastiplnou hrou
Reforma českého školství skončila, dříve než začala
Průměrné československé dítě stráví denně čtyři až sedm hodin ve školní budově, většinu toho času musí sedět a poslouchat. Lavice ve třídě jsou srovnány ve třech řadách za sebou, aby měl učitel ze stupínku přehled. Někde kantoři vyžadují, aby děti seděly rovně, případně měly ruce za zády. Dítě si nemůže vybrat ani souseda v lavici a během výuky nesmí promluvit - pouze když se přihlásí a učitel je vyvolá. Neudrží-li některý žáček pozornost a začne vyrušovat, je potrestán. Někdy i bitím. Navíc za každý poklesek dostane „poznámku“, kterou musí ukázat rodičům. Další trest jej tedy čeká doma.
Celodenní noční můra
Po hodině ticha a napětí zvoní na přestávku. Není divu, že teď se děti chtějí vykompenzovat - křičí, běhají a perou se. Přitom by si však mohly ublížit, a proto je nejjednodušší držet žáky v lavicích i ve chvílích volna. Ze třídy se děti dostanou o jedné nebo dvou velkých přestávkách: většinou chodí v zástupu dokola po chodbě. Tím se uspokojí jejich touha po pohybu a současně to umožňuje poměrně jednoduchý dozor. Děti mají ovšem sklon unikat bdělým očím pedagogů na záchod. Proto se doporučuje vyhradit k návštěvě WC jen některé přestávky.Pozice učitele není jednoduchá. Dobře ví, že za každý úraz nese odpovědnost jen on sám. Pětatřicet dětí ve třídě se mění v nepřátele, kteří ho kdykoli mohou dostat do maléru.Osnovy předpisují všechno, co má učitel dětem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
