Dokud nás smrt nerozdělí

Dokud nás smrt nerozdělí

Česko-německá romance

Probíhalo to mizerně. Do půl hodiny jsme se museli spakovat, sebrat svých třicet kilo a vypadnout. Manžel byl pryč, tak jsem musela balit sama. Nemělo cenu brát moc věcí, stejně nám je všechny ukradnou. Byl květen, hodila jsem na sebe dvoje šaty, kožich, vzala do ruky bochník chleba, kus špeku a už jsem šla.

Když se paní Růžena Hummelová-Šroufková vdávala poprvé, bylo jí úplně jedno, že si bere Němce. Bydlel v sousední vesnici a jí se líbil, že má figuru, zná svět a umí spoustu věcí. Nejen v Dolním Radíkově a nejen holky před svatbou si tenkrát na jaře 1936 myslely, že to pro život stačí. Omyl vyšel najevo už za necelé tři roky.

Běžná kariéra

V době mnichovské mobilizace narukoval Rudolf Hummel k československé armádě. Jediný ze všech čtyřiačtyřiceti německy mluvících branců Dolního Radíkova. Zbytek šel přes čáru za Henleinem. Z říše potom k paní Růženě dorazil stručný vzkaz: až se vrátíme, bude zrádce viset.Pro české úřady ovšem loajální Hummel nebyl ničím víc než nespolehlivým německým živlem. Jako takový si celou krizi odsloužil v trestné rotě na jižním Slovensku. Navíc uměl dobře česky, což vzbudilo podezření. Někdo ho udal, že je ve skutečnosti Čech, který se „zrádně přidal k Němcům“. Od té doby se měl ještě hůř než ostatní muklové.V březnu 39 připadl Dolní Radíkov říši a Rudolfa H. čekala nevyhnutelná kariéra: nástup k wehrmachtu, polské a francouzské tažení, východní fronta,…