Konec Šamirovy koalice

Jsou to jen tři měsíce, kdy byl Likud na vrcholu své slávy, kdy by podle všech průzkumů veřejného mínění vyhrál volby. Když začala mírová jednání v Madridu, věřili Izraelci, že Šamir uspěje podobně jako Begin v r.1978 s Egyptem a že se mu podaří uzavřít mír i s dalšími arabskými sousedy.

Z řady důvodů však Šamirova koaliční vláda svou popularitu promarnila. Ať už vnitropolitických (slíbila vyřešit řadu potíží, výsledky se však nedostavily), či zahraničních, jež se týkají arabsko-izraelských vztahů. Šamirově vládě se vyčítá, že brzdí mírová jednání a že přespříliš nedůvěřuje jordánské delegaci.

Pět teroristických útoků

Pokud jde o první výtku, týkající se zahraničí, není vláda bez viny, její postoj se však dá pochopit. Těžko kdy asi probíhala mírová jednání mezi odvěkými nepřáteli za takových podmínek, jako je tomu dnes na Blízkém východě. Arabové se s Izraelci sešli během necelých tří měsíců už čtyřikrát, aby se domluvili o míru; naposledy ve Washingtonu. Ve stejné době provedli Palestinci pět vážných teroristických útoků.

Při zatím posledním z nich (15.ledna) ostřelovali z kopců lemujících hlavní silnici z Jeruzaléma do nedaleké Ramally civilní autobus. Byl poloprázdný (v šest hodin tu už bývá tma a lidé si příliš netroufají kolem Jeruzaléma cestovat), a když střelba začala, mohli se všichni vrhnout pod sedadla. Arabský řidič byl ovšem ihned těžce poraněn. Mezi cestujícími byli i dva vojáci,…