Nedůvěra

Mnozí se dnes ucházejí o Davidovo charisma vyplývající z boje s Goliášem. Bojuje se s StB, KSČ, pragocentrismem, a jak čas běží, stále více s obry nové doby. Není proto divu, že se člověk dočítá v novinách a dozvídá v televizi, že vláda, parlament a jindy zase Občanské fórum ztratily důvěru. Nepřicházejí s tím jen novináři bulvárního tisku, ale také předsedové uznávaných politických stran. A dokonce i slovenský premiér Mečiar ve svém televizním vystoupení ze 17.února.

Existuje nedůvěra, která ukazuje cestu k demokracii, i nedůvěra končící nicotou bratrovražedného boje. Rozdíl mezi první a druhou je často těžko postřehnutelný. První je právem podporovat konkurenční programy, pochybovat a nesouhlasit. Je právem pevně zakotvený v samozřejmém společném světě. Je nedůvěrou v důvěře. Druhá však na ostatní nehledí. Uznává pouze své přítomné pohnutky. Společný svět vylučuje."

Kdo se vás ptal na váš souhlas? Chtějí zatížit státní pokladnu a tedy vaši kapsu s tím, že majetek KSČ to uhradí. Neuhradí… Takže velkorysá gesta byste měli zaplatit vy, vážení spoluobčané. Z vašich daní. A ti, které jste zvolili, se domnívají, že takto rozhodovat mohou." Právě těmito slovy slovenský premiér de facto upřel parlamentu právo suverénně rozhodovat, a tím zpochybnil samotnou myšlenku zastupitelské demokracie. Popřel tak mechanismus, kterým i jemu byly přiděleny pravomoce premiéra. Nemá je proto, že je nejpopulárnějším mužem na Slovensku, ale proto, že ho za premiéra schválila…