Referendum
Dejme tomu, že by v ČR pro společný stát hlasovalo 70 procent, 15 procent proti a zbytek, tj. 15 procent se nevyjádřil, a v SR pro společný stát bude 35 procent, proti 40 procent, zbytek, tj. 25 procent se nevyjádří. Pokud by byla v referendu položena otázka „Chcete žít v samostatném (Českém/Slovenském) státě?“, pak společný stát nezanikne. Bude-li však položena otázka „Chcete žít v ČSFR, ve společném federálním státě?“, pak společný stát nebude potvrzen. Co to znamená? Dva samostatné státy? To ne, neboť to by otázka musela znít „Chcete žít v samostatném státě?“.Výsledkem by tedy byl jakýsi blíže neurčený chaos. Dosavadní společný stát však dozajista existuje. Chce-li někdo tento stav změnit, potřebuje k tomu v referendu nadpoloviční většinu. Zastánci samostatného slovenského státu si jsou zřejmě vědomi, že nadpoloviční většinu pro požadavek samostatného Slovenského státu by asi nezískali, a proto v parlamentu odmítli otázku „Chcete žít v samostatném státě?“. Lze zety učinit závěr, že Slováci jako celek nemají dostatek vůle vyhlásit samostatný stát.V demokraciích je zcela obvyklé, že návrh na zásadní změnu dosavadního stavu musí schválit minimálně nadpoloviční většina. Neschváli-li jej, pak platí dosavadní stav.Není možné hlasovat o otázce „Chcete žít ve společném státě?“, neboť ta logicky předpokládá, že hlasovat budou občané samostatných států a výsledkem bude buď sjednocení, nebo ne. To však evidentně není náš případ.Referendum lze tedy vyhlásit…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu