Parlament nezávislé kultury

Parlament nezávislé kultury byl vyhlášen 13.prosince 1990 při setkání zástupců různých uměleckých aktivit v prostorách Artfóra. Požádali jsme jeho mluvčí Josku Skalníka, Milana Knížáka a Ivana M. Jirouse o rozhovor.

Knížák: Situace v naší současné kultuře je podle mého názoru velice nezdravá. Přežívají tu zvyky a způsoby z totality, třeba v podobě Unie výtvarných umělců a její komise, které se téměř v ničem neliší od minulého svazu. Prostě trvá způsob, jakým bylo umění organizováno v minulých dobách. Nastala samozřejmě obrovská panika, protože spousta lidí, kteří dříve velice dobře z umění žili, se bojí, že nebudou vydělávat. Tito lidé samozřejmě udělají všechno pro to, aby na umění opět vydělávali, třeba i parazitně. Vedle toho by ale měla být kultura, která se nedá zkomercializovat, a ta by měla mít stejné šance pro působení. Dnes nastal obrovský hon, aby se každý uplatnil a aby fungovaly staré struktury. Lidé, kteří velice dobře znají, jak fungovaly a jak se to dá ovlivnit, blokují všechny normální šance, které by u nás kultura měla mít. Parlament by neměl nic usměrňovat, pouze odstraňovat bloky, které přežívají, i ty, které se nově tvoří.

Skalník: Parlament by měl vyhledávat kontakty s různými nadacemi, prostředkovat podpory, ať už se to týká výtvarného umění, moderní hudby, experimentálních divadelních studií atd.

Knížák: Měl by si vytvořit určitý respekt. Vahou tohoto respektu, vahou činnosti, kterou vyvine, by měl mít možnost zasahovat i do…