Slovinsko a Slovensko
"Boj o Lublaň je také bojem o Bratislavu!" Ano, pokud je také bojem o Prahu či Hořesedly, ve jménu práv člověka proti systému.
„Boj o Lublaň je také bojem o Bratislavu!“ Ano, pokud je také bojem o Prahu či Hořesedly, ve jménu práv člověka proti systému. Ale stavět takovouto paralelu ve smyslu Slovinsko = Slovensko a Čechy = Srbsko, naprosto neodpovídá skutečnosti.
Jugoslávie je velice ekonomicky nevyrovnaná - vedle nadprůměrného Slovinska (hrubý národní produkt 6 až 7 tisíc dolarů na hlavu), stojí Srbsko s produktem zhruba polovičním a jeho oblast Kosovo je na tom dokonce osm až devětkrát hůř než Slovinsko. S využitím zázemí, surovin i odbytiště v ostatních republikách vydřelo Slovinsko svoji vysokou úroveň (jeho 8,5% obyvatel státu dělá téměř 30% vývozu) přesto, že muselo odvádět značný desátek federaci a jejím prostřednictvím těm méně rozvinutým a méně efektivně pracujícím republikám. Právě omezení přísunu peněz z Lublaně tolik rozčililo zbytnělou federální armádu a atavistický aparát federace, jejichž ideologie je tak blízká srbskému vedení. Bez Slovinska a Chorvatska už Srbsko federální výdaje neutáhne, a to tím spíše, že i ostatní republiky zvažují každý dinár a chtějí vědět, na co platí (a samozřejmě nebudou platit zbraně, které se mohou kdykoli otočit proti nim).
Slovensko a Slovinsko
Odcházející Slovinsko je ekonomicky nejzdatnější, s nejmenší nezaměstnaností a nejlepšími perspektivami. Naopak Srbsko má těžké ekonomické problémy, způsobené zčásti obecnou odbytovou krizí ve východní Evropě, především ale vyvolané způsobem řízení ekonomiky i politiky. Šidítko…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu