Rukojmí čs.konverze

Jestliže v posledních letech klesla aktivita mezinárodních teroristů, je to výsledek nesmiřitelného zápasu a především nekompromisního postoje vůči nim a jejich patronům - i za cenu rizika. Přesto dodnes přetrvávají následky „úspěšnějších“ časů této branže: rukojmí, kteří léta čekají na svůj další osud. Na to, až někdo, komu na nich záleží, jejich věznitelům buď vyhoví, nebo je zneškodní. Aniž by sami mohli řešení nějak ovlivnit, ručí svými životy za jeho úspěch.

Do postavení rukojmího může být ve „vyšším zájmu“ zatlačen i stát. Izraeli připadla tato role v letošním roce už třikrát: Během války v Zálivu se musel vzdát své vlastní obrany v zájmu přežití protisaddámovské koalice. Těsně po válce musel přihlížet, jak Sýrie, potenciální nepřítel, dostává volnou ruku v Libanonu. A od června se marně snaží odvrátit československou dodávku 250 tanků pro vojensky stále sílící režim Háfize Asada. USA, „jediný stát, schopný účinně zasahovat mimo své území“, účinně zasáhly pouze v prvním případě. Od konce války se tak situace vyvíjí v neprospěch Izraele, zatímco nebezpečný syrský soused sbírá prebendy „nového uspořádání“: trofejní iráckou výzbroj, tři miliardy dolarů odměny od Saúdské Arábie a další zbraně pořízené právě za tyto peníze. Československé tanky a severokorejské rakety Scud-C mají podpořit Sýrii na její cestě k postavení regionální mocnosti.

Nástupiště v Libanonu

Přečteme-li si v novinách, že "libanonská vláda má převzít kontrolu nad celým…