Rusko po sjezdu
5. dubna schválil mimořádný sjezd lidových poslanců RSFSR usnesení o přerozdělení pravomocí mezi nejvyššími státními orgány Ruska.
5. dubna schválil mimořádný sjezd lidových poslanců RSFSR usnesení o přerozdělení pravomocí mezi nejvyššími státními orgány Ruska. Předseda Nejvyššího sovětu Ruska tak získal možnost realizovat protikrizový program, který by měl alespoň přibrzdit kolaps hospodářského i společenského života největší svazové republiky. Program přechodu ruské ekonomiky k tržním vztahům zdrazňuje privatizaci, energické rozšiřování ekonomických kontaktů se světem a zvýhodnění účasti zahraničních firem. Jde v podstatě o program, který skýtá přinejmenším naději na zlepšení situace. Tuto naději však kalí přetrvávající ostrá konfrontace mezi republikovým vedením a centrem.
Havíři
Alexandr Malychin, hornický předák a účastník protestní hladovky v hotelu Rossija, na sjezdu apeloval na jeho iniciátory, tedy na skupinu Komunisté Ruska: „Neblázněte, všichni přece musíme spolu žít, vy i vaše děti.“ Pokus o smír byl nabízen nejednou a nejen z řad stávkujících havířů. I ruský premiér Ivan Silajev prohlásil, že spolupráce s Valentinem Pavlovem se stává nezbytností, odpovědí centra však bylo mlčení. Zvláště na případě stávkujících horníků se zřetelně projevila neochota svazového centra realisticky posoudit existující spor a učinit vše pro jeho urychlené řešení. Na samém počátku konfliktu vystoupil v sovětské televizi Pavlov s neseriózním prohlášením, že stávkující havíři jsou hlavními viníky prohlubující se hospodářské krize. Zpravodajský pořad Vremja předváděl železničáře a později…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu