Pogrom v Klatovech

23.února byl klatovský občan Emil Bendík zbit tak surově, že o dva dny později na následky svých zranění zemřel. Jeho smrtí prozatím vyvrcholila celá řada násilností páchaných skupinou osob, z nichž je teprve asi polovina ve vazbě. V Klatovech na obranu uvězněných koluje petice, ve které se mj. praví: „Lidé se vzbouřili a vzali spravedlnost do svých rukou.“ Někteří z těch, kdo se podíleli na vraždě Bendíka, nejsou v kriminále poprvé. On sám byl také několikrát trestán. Přesto petice napovídá, že nejde jen o vyřizování účtů v podsvětí. Mezi vrahy a zavražděným je ještě jeden rozdíl. Emil Bendík byl Rom. Všichni zadržení jsou bílí. Krátký čas před vražedným útokem dostal Bendíkův děd, Bartoloměj Jano, vyhrůžný dopis. Podepsal ho Ku Klux Klan.

Okres Klatovy má 87.000 obyvatel. Romů tam žije kolem pěti stovek. Vzhledem k tomu jsou ještě víc než všude jinde v postavení, kterému se slušně říká minoritní. Přesto se petice a jiné projevy otevřeného i skrytého schvalování surové vraždy snaží dokázat, že jinak než jako s Emilem Bendíkem se s nimi nakládat nedá. Někteří klatovští Romové kradou a loupí, jsou mezi nimi násilníci. Městský úřad, soudy ani policie podle petice nefungují. Jistá skupina občanů tedy usoudila, že klatovští Romové, nebo alespoň někteří z nich, mají být vyhubeni. Vytipovala Janovy a Bendíkovy, dvě z šesti klatovských romských rodin, které považovala za nejvíce nebezpečné. Starosta i policie byli informováni včas. 14 dní před incidentem jim byl zaslán…