Jménem Jejího Veličenstva

Velká Británie, země s nejstarším parlamentem světa, sama sebe charakterizuje jako konstituční monarchii. Přitom zde neexistuje text, který by připomínal ústavu v tom smyslu, jak jí rozumíme jinde. Odpovídá to zásadám anglického práva - podle nich o tom, co vlastně právo je, nerozhodují pouze zákony. Právem je i zvyk; samozřejmě rozumný zvyk. Existenci takového zvyku potvrzují výroky soudů.

Britský parlament se zrodil z rozšířené Královské rady, kam vstoupili zástupci lidu ze všech oblastí země. V současné době hovoříme o dvou sněmovnách, z nichž jedna (Dolní sněmovna - House of Commons) drasticky omezila práva druhé (Sněmovny lordů neboli Horní - House of Lords).

Dolní sněmovna

Dolní sněmovna se volí na pět let, ale královna může na návrh premiéra ukončit její činnost dříve. Tvoří ji 650 poslanců: 523 za Anglii, 72 za Skotsko, 38 za Wales a 17 za Severní Irsko. Poslanci kandidují v jednomandátových okrscích, kde v každém hlasuje zhruba 67.000 voličů. (Neanglické části státu jsou zvýhodněny menšími okrsky, takže Skotsko nebo Wales mají víc poslanců než odpovídající regiony anglické.)

Volby do Dolní sněmovny jsou většinové a mají pouze jedno kolo; vítěz tedy automaticky „bere všechno“. Vládu tvoří členové parlamentu té strany, která vyhrála; její předseda se obvykle stane premiérem. Většinový systém je nevýhodný pro malé strany: naposledy to poznali liberálové a sociální demokrati. V roce 1988 utvořili koalici a v proporcionálních…