Rozchod s minulostí
Často se dnes hovoří o problematice Třetího odboje. Nejsem tou pořadovou číslovkou příliš nadšen. Odboj znamená zbraň a tu jsme žádnou neměli - ani na Mírově, v Leopoldově nebo Jáchymově, ani v dlouhých letech exilu. Vhodný termín by byl odpor. Přes všechny opakované prohry československá demokracie měla své ochránce, odpor byl logickým pokračováním.
Rehabilitace se provádějí od skupinky ke skupince, od města k městu jak na rozmarném výročním trhu. Proč to dělení? Máme Konfederaci politických vězňů, která je osamocena ve svých oprávněných snahách, máme Svaz bojovníků za svobodu, který se s obtížemi konstituuje na troskách opresivního SPB. Máme Svaz letců, s jehož spěšným ustanovením jsou mnozí nespokojeni, máme Svaz letců svobodného Československa v Londýně, máme Legionářskou obec v zahraničí. V Praze máme Sdružení zahraničních vojáků Západ a Sdružení zahraničních letců, obě hradí své výdaje z dobrovolných příspěvků.
Nemáme však naše zástupce v nakladatelství Naše vojsko ani ve Vojenském historickém ústavu. Částečné dílčí rehabilitace v době Pražského jara byly záhy nivelizovány a finanční náhrady převedeny zpět do státního rozpočtu. A jak to vypadá dnes?
Naše slabiny - stáří, vlastní dezorganizace a rozptýlenost jistě nepřispívají ke konsolidačnímu procesu.
Václav Šikl
Sto dní
(prohlášení ekologické iniciativy za vypuštění třetí novomlýnské nádrže)
Vodní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu