6% Finských Švédů

Šest set tisíc československých Maďarů tvoří asi 4% obyvatelstva naší federace, popřípadě 12% obyvatelstva Slovenské republiky. Chceme-li porovnat, jak se kde respektují práva národnostních menšin, lze najít v Evropě řadu konkrétních příkladů. Jedním z nich je švédská menšina ve Finsku, svou historií, počtem i rozmístěním dobře srovnatelná s maďarskou komunitou podél našich jižních hranic.

Ve Finsku se po první světové válce místo nacionalistických vášní prosadila střízlivá národnostní politika. Přestože Finové žili po staletí pod švédskou nadvládou, nesnažili se v samostatném státě oplácet Švédům skutečné či domnělé křivdy. Od začátku naopak usilovali o to, aby tato historická národnostní menšina, která se roku 1917 ocitla ve Finské republice, považovala zemi, v níž se narodila, za svou vlast. V tomto duchu byla před sedmdesáti lety vytvořena i finská ústava.

Předválečná Společnost národů, která kladla velký důraz na národnostní politiku členských států, přijala Finsko za svého člena i bez zvláštních záruk pro švédskou menšinu. Rozhodla se tak právě na základě finské ústavy. Nabízí se otázka, co vlastně ústava pro finské Švédy zakotvila. Jde totiž o práva třistatisícové menšiny, která tvoří 6% z pětimiliónového obyvatelstva Finska.

Tento dokument především zaručuje, že finština a švédština jsou rovnocennými úředními jazyky. Ústava předepisuje, aby zákony, vládní usnesení a parlamentní dokumenty byly publikovány finsky i švédsky. Tato jazyková rovnost…