Roduverní Slováci

Svobodu tisku si leckdo vykládá po svém. Pokud je zneužívána k rozviřování nacionalistických vášní a k pokusům rozbíjet federaci, nemělo by se to přecházet mlčením. Zejména ne v denících, které vydávají vládnoucí slovenské strany.

„Dňa 17.novembera, v deň prvého výročia nežnej revolúcie, má byť vyhlásená Charta ľudských práv. Dosiaľ sme neboli s obsahom tohto dokumentu, ktorý má byť zakotvený aj v ústave SR, oboznámení. A času veľa nezostáva. Podľa strohých informácií charta by mala legislatívne potvrdiť terajšie menšinové nadpráva maďarskej národnosti a zaručovala by jej právnu ochranu. Teda ak nebude dovtedy schválený návrh zákona o používaní spisovnej slovenčiny bez výnimky, po 17.novembri budú naše snahy zbytočné.“ Tolik citace ze Slovenských ozven, „novin roduverných Slovákov“.

Ve spektru slovenského tisku nalezneme řadu periodik vyloženě nacionalistického charakteru. Dají se rámcově rozdělit do dvou kategorií - na protičeská a protimaďarská. Společné mají jedno: důraz na vykořisťování Slovenska jinými národy. Zatímco už zmíněné Slovenské ozveny píší o tom, že Slováci získali parlamentními volbami pouze pomlčku a možnost pracovat v českých dolech a na českých stavbách, silně protimaďarský Nový Slovák prohlašuje, že nejsilnější slovenská politická strana VPN se v poslední době stala pouhou filiálkou Maďarské nezávislé iniciativy. Od chvíle, kdy slovenský parlament schválil jazykový zákon navržený vládnoucí koalicí, je nacionalistický tisk na koni. Má o…