Potíže s ropou: trest za zradu:

Minulý týden v Moskvě se konal třídenní seminář „SSSR a ČSFR - perspektivy vzájemných vztahů“. Požádali jsme o rozhovor jednoho z účastníků, člena zahraničního výboru Sněmovny lidu Federálního shromáždění pana Miroslava Sychru.

Diskutovali jste o dodávkách nafty?

Byli tam experti, kteří nám k naftě dost řekli. K tomu však nemohu nic říct. Ne že bych nechtěl, ale zjistili jsme, že v Sovětském svazu není nikdo kompetentní nám ji závazně slíbit. Jiné představy mají ekonomové ve vládě, jiné obchodníci sami, trošku jiné KSSS, která se pořád ještě snaží o všem rozhodovat a samozřejmě taky není jednotná. Teď to nikdo nedokáže rozhodnout.

Jaký byl styl jednání?

Mám dojem, že oni především chtěli slyšet nás. Jediným světlým bodem v tomto směru bylo přijetí u ministra Ševardnadzeho. Věnoval nám víc než dvě hodiny svého času a jeho řeč nás skutečně uchvátila. Otevřeně a upřímně mluvil o věcech, o kterých my jsme se jenom potichoučku domnívali, že jsou možná pravda. Jako představitel obrovské velmoci by se k této malé zemi, která je navíc podle některých názorů zradila, vlastně takto chovat nemusel. V osobě Ševardnadzeho spatřuji obrovského politika, který chápe nutnost udržet naše vztahy do budoucna, ale neví jak. On potom projevil přání, abychom jeho výroky nikde necitovali ani nepublikovali, takže to respektuji a řeknu jenom tolik, že můj dojem z něho je ohromně pozitivní.

Dával vám někdo otevřeně…