Christie's jen solidně

Dne 16.října 1990 proběhla v Praze tisková konference aukčního domu Christie's. Den nato prakticky všechny deníky přinesly zprávu o tom, kdy byla firma založena, že je to spolu se Sotheby's největší aukční síň na světě, ve kterých městech má zastoupení a jakých rekordních cen za prodej dosáhla. Lidové noviny poznamenaly pod fotografií zástupců firmy Christie's: „… Podle jejích slov se k nám přijela představit, nabídnout jednoroční stipendium pro vysokou uměleckou školu a zaručit respekt k národnímu kulturnímu dědictví. Dál už to bude jen otázka důvěry… Ano či ne?“ Proč je důvěra zpochybňována, to už jsme se nedozvěděli.

Firma Christie's zprostředkovává formou aukcí obchod s uměním a starožitnostmi. Podniká ve sféře, ve které jsou u nás stále ještě slova obchod či trh pociťována jako znamení čehosi nelegálního, jako něco, co pochází z polosvěta přestupků, machinací a podvodů. Národní kulturní dědictví je pro nás nedotknutelný pojem a předmět zákonů. Vztah k tomuto pojmu slouží často jako detektor ryzí české vzdělanosti. Předmětný soubor toho, co nazýváme národním kulturním dědictvím, buď skutečně nebyl „dotýkán“, a to ani tehdy, když potřeboval zevrubnou údržbu, nebo se s ním více či méně neblaze manipulovalo.

Aféra

Na podzim loňského roku u nás mnoho lidí rozzlobilo, že Christie's za pomoci ministerstva kultury hodlá vykupovat (rozumělo se drancovat) sbírky našich muzeí a galerií. Pobouření pracovníci příslušných institucí byli…