Mír na úvěr

Aktivní účast v protiirácké koalici poskytla Sýrii alibi a volné ruce v Libanonu. Proto se také nikdo nepozastavil nad nekompromisní likvidací vzdávajících se stoupenců generála Aúna a pouze Francie požádala OSN o přešetření této události.

Je nesporné, že po patnácti letech občanské války a faktického bezvládí zde působí syrské jednotky jako stabilizační faktor. Jisté je i to, že Michel Aún byl zcela netolerantní představitel části křesťanské komunity v Libanonu, navíc podporován Irákem, a vedl svůj boj bez ohledu na ztráty obyvatelstva. Na druhé straně připomíná dnešní mír vyhnání čerta ďáblem. Na takové rysy je třeba upozorňovat již nyní, aby se předešlo podobnému překvapení, jaké nachystal před třemi měsíci irácký útok na Kuvajt. Vždyť až do letošního roku považoval celý svět Irák za nevinnou oběť Chomejního fundamentalistů.Libanon však není Kuvajt stejně jako Háfiz Asad není Saddám Husajn. Syrský prezident si dovede počínat mnohem prozíravěji, pragmatičtěji a v konečném důsledku účinněji. Jeho vystupování obratného diplomata mu pomáhá zakrývat poměry doma, které se příliš neliší od Bagdádu. Se svými potenciálními odpůrci, ať už z řad radikálních muslimů, proiráckých nacionalistů, komunistů, Palestinců či zbytků demokratické opozice, zachází zcela bez skrupulí. Dosud je v paměti masakr třiceti tisíc příslušníků Muslimského bratrstva ve městě Hamá roku 1982. Ve zprávách Amnesty International najdeme svědectví o poměrech v syrských věznicích - bití,…