Kubova huť

Komunističtí tajemníci, poslanci, předsedové, ředitelé a náměstci měli v lásce Jižní Čechy. Do rukou zasloužilých kádrů přišly desítky hájoven, lesoven, ba i maštalí v celém Jihočeském kraji. Byly většinou prodány za směšnou odhadní cenu; zpravidla něco kolem deseti tisíc korun. Kromě místních „šlechticů“ se zde usídlili například pánové Pitra, Lébl, Zelenka a Jakeš.

Rodina bývalého generálního tajemníka získala hájenku na Kubově Huti. To bylo zřejmě jednou z příčin, proč někdo rozhodl, že si KSČ v téže obci postaví monstrózní rekreační sídlo. Od loňského desátého prosince, kdy o objektu informovaly televizní Aktuality (velmi krotce), bylo o všech záhadách, které se zařízení týkají, publikováno několik protichůdně laděných článků v tisku. Od dubna se o Kubově Huti mlčí. Je to chyba, protože nic z toho, co se jí týká, se nepodařilo uspokojivě vyřešit.

Rekreačních, školících a jiných obdobných objektů KSČ i ÚV KSČ je po republice spousta a problémy a nejasnosti kolem nich jsou víceméně obdobné. Proto lze tento příběh považovat za ilustrativní.

Nejprve základní skutečnosti: 17.září 1980 potvrdil ing.Lubomír Pastucha, ředitel odboru rozvoje lesního a vodního hospodářství na ministerstvu lesního a vodního hospodářství, schvalovací protokol k úvodnímu projektu ubytovny Jihočeských státních lesů (dále JčSL). Investorem byly JčSL, dodavatelem tentýž podnik. Z protokolu zmizelo to nejpodstatnější: totiž kolonka budoucího uživatele. (V donedávna utajovaném…