Perský záliv a Izrael

„Nebezpečný psychopat se sklonem k násilí a ke krajnostem, který by měl být okamžitě izolován.“ Tak prý zněl verdikt nad rukopisem iráckého prezidenta Saddáma Husajna, který předložila ke grafologickému rozboru izraelská tajná služba. A hned po irácké agresi se nechali slyšet někteří izraelští představitelé: Vždyť jsme říkali, že primární hrozbou míru na Blízkém východě není palestinská otázka.

Saddám Husajn, který rozpoutal osm let trvající válku proti nearabskému, ale muslimskému Iránu a který ještě nedávno vyhrožoval, že zničí půl Izraele chemickými zbraněmi, teď přepadl slabý, avšak zámožný arabský Kuvajt. A jeho anexí zdvojnásobil své naftové bohatství: jestliže se naftové rezervy Iráku odhadují na 13,4 miliardy tun, u Kuvajtu činí dalších 13,5 miliard tun. A kdyby se Bagdád ještě zmocnil Saúdské Arábie (35,2 miliardy tun) a Spojených arabských emirátů (12,9 miliard tun), mohl by libovolně diktovat cenu této suroviny a držet v šachu většinu průmyslového světa. Zřejmě se však skončila éra bipolarity a konfrontace dvou supervelmocí, a Spojené státy tak mohly bez obav ze sovětského protestu rozvinout operaci „Pouštní štít“. SSSR si dnes totiž sotva přeje mít v blízkosti svých šesti muslimských svazových republik militantní impérium v čele s nevyzpytatelným Husajnem, vyzývajícím ke svaté válce.

Na obranu Saúdské Arábie a celého arabského poloostrova se tam kromě armády USA a dalších západních zemí rozmístila i vojska Egypta, Maroka, Sýrie, Bangladéše a…