Bude čím se chlubit?

Máme spoustu komplexů, které nás nutí neustále sobě i jiným dokazovat, jaké udivující schopnosti v nás dřímají a jaký význam a postavení by nám měl svět přiznat. Nejspíše to je ten pravý důvod, proč jsou u nás výročí tak často oblíbenou záminkou ke slavnostem, které by nikde jinde nikomu na mysl nepřišly. Takovou záminkou se stalo i stoleté výročí Zemské jubilejní výstavy v Praze, které připadá na příští rok. Tragikomický nápad uspořádat v roce 1991 obdobnou výstavu našel kupodivu mnoho přívrženců. Patří k nim i ing.Bohuslav Zajk, autor článku „Nejstarší průmyslová výstava v Evropě!“ v Technickém týdeníku z 29.5.B.Zajk nachází jistou paralelu mezi situací před sto lety a dneškem; spatřuje ji v tom, že se naše zdecimované národy „snaží vylézt z propasti do jednotné a integrované Evropy“. Ponechme stranou skutečnost, že Evropa není ani jednotná ani integrovaná. Podstatné je, že situace našich národů tehdy a nyní je zcela odlišná.

Zemská jubilejní výstava roku 1891 byla úspěšnou, ambiciózní ukázkou toho, co tu reálně existovalo: rozvinutý průmysl, obchodní podnikání, úspěchy na evropském trhu, slušná znalost evropské kultury, slibně se rozvíjející kultura česká (tschechisch) i kultura v Čechách (bömisch). Před sto lety byly naše národy na vzestupu, který vyvrcholil dnes nostalgicky vzpomínaným desátým místem ČSR v žebříčku nevyspělejších zemí světa. My dnes, chceme-li jednou být kulturní, prosperující zemí, musíme teprve všechno od základů změnit.Repríza výstavy…