Tribuna sedmilhářů?

Neříkat pravdu se dá dvojím způsobem, buď aktivním - tedy lhaním -, nebo pasivním - zamlčováním. Zvláštní formou zamlčování je odstraňování stop nebo likvidace dokladů. V této podobě nabývá ovšem pasivní verze nepravdy velmi aktivního rázu a může být společensky nebezpečnější než samo lhaní. Pokud se plně prokáže, že generálporučík Lorenc dal v prosinci loňského roku k takovému odstraňování stop rozkaz, bude to znamenat, že je víc než lhář.Mladá fronta se však dobrovolně proměnila v jakousi Dětinskou frontu a muži s takto mimořádně rozvinutou schopností zabraňovat poznání pravdy již podvakrát poskytla titulní stránku. Není divu, že pravdy, které se tam dozvídáme, jsou zvláštního ražení.16.července se MF s odvahou vpravdě svazáckou táže: „Získávala Státní bezpečnost také informace z centra komunistické strany, měla agenty mezi komunisty?“ Generálporučík Lorenc tuto nahrávku na smeč elegantně vybírá: „Ne, v podstatě ne. Informace z centra komunistické strany Státní bezpečnost získávala pouze nepřímo. Pomocí agentů by to ostatně, vzhledem k tuhému centralismu, bylo neobyčejně riskantní. (…) Navíc Státní bezpečnost nebyla zase takový pavouk, který by prorůstal všechno a totálně, ona měla přece jen vymezeny sféry zájmu. Šlo jí o určitý druh informací, a ty komunisté neměli“.Se shovívavým a kritickým nadhledem pak generálporučík líčí bezmocné pokusy komunistické strany samu sebe zreformovat. Když jsme se namlsali, na další den nám Tomáš Marek a Rostislav Rod slibují…