Státní tajemství

„Naším hlavním úkolem bude ochrana armády před únikem utajovaných skutečností, bránit ji před působením cizích zpravodajských služeb,“ prohlásil v rozhovoru pro Svobodné slovo nový velitel vojenské kontrarozvědky generál Gavlas. Naplnění takového kréda je pro Československou armádu zcela nezbytné, má-li získat proklamovanou důvěru obyvatelstva. Zcela vědomě a plánovitě byl u nás totiž po léta vytvářen obraz pseudoskutečnosti, který tajil před naší veřejností to, co už dávno věděly všechny výzvědné služby. Dnes sice spadla opona z mnoha bývalých mýtů, ale „utajované skutečnosti“ zůstávají alespoň po právní stránce zcela nedotčeny.Československé mapy určené pro veřejnost představovaly v uplynulých čtyřiceti letech prakticky turistická schemata. V učebnici kartografie se dočteme o pevném zakotvení mapy v zeměpisné síti, které teprve umožňuje přesnou orientaci, měření a zakreslování údajů. Až do éry družicového snímkování byla také dokonalá mapa jedním z hlavních zdrojů zpravodajských informací.

Přestože definice hovoří o průmětu skutečnosti na referenční plochu, naše mapy se s teorií i realitou rozcházejí na každém kroku: chybějící zeměpisná síť, neexistující obce a komunikace v neoznačených vojenských prostorech či pohraničních pásmech, bílé plochy místo notoricky známých objektů.Díváme-li se na nejpodrobnější topografickou mapu generálního štábu ČSA v měřítku 1:10.000, ne vždy si uvědomíme následující fakta: Reprodukční technika naší polygrafie umožňuje přesnost…