Jestřábům přistřihli křídla

Bývalý televizní komentátor Jair Lapid, jehož umírněná sekulární strana se v izraelských volbách vyhoupla na nečekané druhé místo, byl léta autorem oblíbeného sloupku pro deník Jediot Achronot, v němž čtenářům pokládal otázku: „Jaké to je být Izraelcem?“ Jinými slovy, co je zapotřebí k tomu, aby člověk cítil s židovským státem sounáležitost? Tato otázka se pro něj stala typickou. Velká skupina voličů – mnohem větší, než předpokládaly volební průzkumy – na ni teď odpověděla způsobem, který dá možná izraelské budoucnosti zbrusu novou tvář. Zejména pokud jde o větší šanci k nastolení míru s Palestinou. Lapidova strana Ješ Atid (Budoucnost existuje) šla do voleb vůbec poprvé a ze sto dvaceti parlamentních křesel jich získala devatenáct. Volební blok Likud-Izrael je náš domov úřadujícího premiéra Benjamina Netanjahua jich naproti tomu obdržel pouze jedenatřicet. A ačkoli si současný premiér svůj post nejspíš uhájí, sestavení nové vládní koalice v příštích šesti týdnech pro něj bude mnohem těžší. Polovinu křesel získaly jestřábí a náboženské strany, které se nijak netají svou neochotou přistoupit na teritoriální a jiné kompromisy tolik potřebné k obnovení mírového procesu. Z výsledků voleb je ale zřejmé, že izraelští stoupenci povolnějšího středu jsou pořád mocnou silou, s níž je třeba počítat. Povolební smlouvání o moc bude ošidné.

Nabízí se dvojí možný výsledek. První variantou je, že by k sestavení vlády vůbec nemusel být přizván náboženský jestřáb Naftali Bennett, který zcela odmítá myšlenku palestinského státu. Průzkumy přitom předpovídaly, že jeho nová strana si ve volbách povede velmi dobře a premiér mu v novém kabinetu bude muset nabídnout důležitý post.

Druhou možnou alternativou, která se Benjaminu Netanjahuovi naskýtá, je sestavit vládní koalici jak z Lapidovy světské strany, tak ze stran náboženských. Ty si vjíždějí do vlasů mimo jiné i kvůli sporům o to, zda mají ultraortodoxní židé sloužit v armádě. Pokud by se snad premiér domníval, že s Bennettem a náboženskými stranami koalici vytvořit nemůže, musel by zřejmě kromě Lapida přizvat do kabinetu i bývalou ministryni zahraničí Cipi Livniovou a jí podobné. Hlavním bodem programu její nové politické strany, která získala šest křesel, je uzavření dohody s Palestinci. Strana práce pod vedením Šeli Jachimovičové, která obsadila patnáct křesel, svým voličům slíbila, že do kabinetu pod vedením Benjamina Netanjahua nevstoupí.

Výsledky voleb hlásají že „být Izraelcem“ neznamená povinně sdílet nacionálně-náboženského ducha doby, který se v posledních letech v Izraeli tolik rozšířil a je živnou půdou pro stranu Židovský domov bojechtivého Naftaliho Bennetta, který díky tomu už získal vliv a možná získá i moc.