V Česku byly zachyceny první případy viru Zika

V Česku byly zachyceny první případy viru Zika. Oznámilo to ministerstvo zdravotnictví s tím, že nákaza se vyskytla u muže a ženy, kteří se v polovině února vrátili z dovolené v Karibiku. Jsou však v dobrém stavu, uvedl ve čtvrtek na mimořádném brífinku ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Oba turisté se vrátili do Česka před dvěma týdny. Měli chřipkové příznaky a vyrážku, navštívili proto ambulanci pražské Nemocnice Na Bulovce.

Podrobný text o tom, zda virus skutečně vývojové vady u dětí a jak se na něj připravuje Česko, najdete v novém čísle Respektu pod titulkem Jak usvědčit virus Zika. Zde si přečtěte o tom, že živý virus u nás pěstuje laboratoř v Ostravě - bez něj totiž nelze spolehlivě určit, zda člověk nemoc skutečně prodělal.  

Na laboratorním stole leží tři nenápadné nádoby. Říká se jim kultivační lahve, ale připomínají spíš obyčejné svačinové boxíky z průhledného plastu. S jejich obsahem by však chtěl přijít do kontaktu málokdo: jsou v nich buňky opičích ledvin, v nichž se množí virus Zika.

Nyní se šíří už ve 34 zemích, kde nakazil miliony lidí. Onemocnění je sice zpravidla lehké, několik států (Brazílie, Francouzská Polynésie, Salvador, Venezuela, Kolumbie, Surinam) však hlásí komplikace: rodí se v nich více mnohem více dětí s mikrocefalií, než je obvyklé. Přicházejí na svět s abnormálně malou hlavou a často i dalšími vývojovými vadami. Definitivní důkaz, že za to může Zika napadající těhotné ženy, zatím schází, je to však více než pravděpodobné.

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, hranatá budova stojící nedaleko ostravského Hlavního nádraží, je jediné místo v Česku, kde živý virus Zika mají. Začátkem února jej ve dvou miniaturních zkumavkách dovezl kurýr ze Španělska. Bez živého viru totiž nejde spolehlivě prokázat, zda se člověk, který se vrátí dejme tomu z Brazílie a má podezření, že nemoc během cesty prodělal, obává zbytečně, nebo ne.

Virus už v jeho těle není, nelze jej tedy „chytit při činu“, a testy na protilátky, které po sobě zanechal, mohou dávat nejednoznačné výsledky. Nedokážou spolehlivě rozlišit, jestli dotyčný skutečně v minulosti onemocněl Zikou, nebo jej postihla třeba horečka dengue, západonilská horečka nebo za pozitivní výsledek může jen prosté očkování proti klíšťové encefalitidě. Původci všech těchto nemocí jsou podobné viry, a výsledky proto mohou být matoucí.

Zatím do ostravské Národní referenční laboratoře pro arboviry dorazilo jen pár desítek vzorků krve lidí, kteří se obávají, že Ziku prodělali. Zdejší pracovníci jich vyšetřili kolem patnácti: většina byla negativních, jeden dával hraniční výsledky a pouze jeden naznačoval, že se daný člověk bojí oprávněně. „Bez živého viru to ale potvrdit nemohu,“ říká vedoucí laboratoře Hana Zelená. „Kdyby to nedej bože byla těhotná žena, tak nevím, co s tím.“

Řešení mohou nabídnout právě zmíněné „svačinové boxíky“. Zika se v nich má zatím k světu, napadá opičí buňky, které mění tvar a postupně umírají. Až budou Hana Zelená a její kolegyně Markéta Pomiklová s kondicí viru spokojeny, z kultury jej odeberou (buňky lze rozbít zmrazením a následným rozmrazením nebo pomocí speciálních chemikálií; rozpadnou se a virus se z nich „vysype“ do okolního roztoku).

Poté bude původce Ziky vypuštěn do séra získaného z pacientovy krve. Pokud jej sérum zneškodní, musel organismus dotyčného člověka v minulosti skutečně bojovat právě s touto infekcí. Protilátky v séru jsou totiž tentokrát natolik účinné, že viru zabrání pronikat do buněk a množit se.

Uvést test do provozu se nyní pokoušejí nejen v Ostravě, ale také ve více než deseti dalších evropských laboratořích. Uspělo jich zatím jen pár. Hana Zelená věří, že s testováním začnou koncem února nebo začátkem března, a budou pak moci jednoznačně potvrdit či vyvrátit obavy cestovatelů či jejich příbuzných.