Za boj proti globálnímu oteplování půjdeme i do vězení

„Protestní pochody a demonstrace nepřinášejí dost rychlou politickou změnu, která je právě teď  potřeba k vyřešení ekologických problémů naší planety. Máme ale lepší taktiku, která nejde zastavit,“ píše se v aktuálním facebookovém příspěvku nového britského hnutí zvaného Extinction Rebellion. Příspěvek láká obyvatele Londýna, aby přišli ve středu v sedm hodin ráno na náměstí Parliament Square a společně zablokovali dopravu v okolních ulicích.

„Chceme jednat s vládou a s pomocí opakovaných projevů občanské neposlušnosti ji k tomu donutíme. Přišel čas chránit život na této planetě. Hnutí Extinction Rebellion svými blokádami dopravy způsobí ekonomické škody a tím přinutí úřady, aby s ním jednali,“ pokračuje zápis.

Obrázek o tom, jakých blokád je nové protestní hnutí schopné, si mohla celá Británie udělat o minulém víkendu. Zhruba šest tisíc jeho příznivců v sobotu v Londýně zablokovalo pět rušných mostů přes Temži a dočasně tím paralyzovalo dopravu v celém městě. Zhruba osmdesát lidí bylo při nenásilném protestu zatčeno policií. Tento týden ekologičtí aktivisté hodlají v podobných přímých akcích pokračovat: ve středu, ve čtvrtek a v pátek budou blokovat ulice v okolí Parliament Square, na víkend pak znovu chystají velkou, zatím blíže nespecifikovanou akci v Londýně, Manchesteru a dalších britských městech.

Je to naše povinnost

Protestní hnutí Extinction Rebellion má tisíce příznivců, přitom se zformovalo teprve před několika týdny. Vzniklo v reakci na mimořádně znepokojivé údaje předních světových vědců o klimatických změnách: zpráva Mezivládního panelu OSN (IPCC) v říjnu varovala, že pokud chce lidstvo udržet globální oteplování v limitu 1,5 stupně Celsia, musí během příštích 12 let o polovinu snížit emise všech skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry. Hnutí Extinction Rebellion vzniklo krátce po vydání zprávy a uložilo si za cíl přinutit britskou vládu, aby přijala politiku, která povede právě k rychlému snížení emisí skleníkových plynů.

Jedním ze zakladatelů a vůdčích postav hnutí je Roger Hallam, sociální vědec, který na univerzitě King's College zkoumá právě mechanismy, jak může protestující jednotlivec strhnout další lidi a vyvolat větší společenskou změnu. Dá se tedy říci, že nyní v praxi zkouší to, co předtím zkoumal na univerzitě. Dlouhovlasý badatel nicméně sám sebe v článcích na internetu charakterizuje jako dlouholetého organického zemědělce.

Deníku Guardian řekl, že chce britskou vládu donutit, aby se do roku 2025 zcela zbavila emisí skleníkových plynů. Dále navrhuje založení tzv. občanských rad, které budou dohlížet na splnění tohoto cíle. „Planeta je v ekologické krizi. Zažíváme šesté masové vymírání druhů. Dnešní děti budou čelit hrozným následkům toho, že jejich předchůdci nic nedělali: od povodní a extrémních výkyvů počasí přes neúrodu až po nevyhnutelný rozpad společnosti. Máme povinnost s tím něco dělat,“ řekl Hallam Guardianu s tím, že stovky příznivců hnutí jsou připraveny jít do vězení.

Podobně naléhavá slova nejspíš pronáší většina politických aktivistů, ale nikdy se o nich nedozvíme, protože se jim nepodaří vyvolat dost velký zájem veřejnosti. V tom je Extinction Rebellion jiné a úspěšné – za krátkou dobu se mu přes sociální sítě podařilo získat tisíce fanoušků. Počet příznivců se výrazně zvedl poté, co hnutí na konci října v otevřeném dopise podpořilo sto osobností z veřejného života, mezi nimi například bývalý arcibiskup z Canterbury Rowan Williams. Většinu ze signatářů přitom tvořili vědci.

„Společenská smlouva byla porušena. A je proto nejen naším právem, ale naší morální povinností postavit se na obranu života jako takového, protože pasivní politici v tomto úkolu selhali,“ píše se v dopise. Aktivisty z hnutí podporuje také vlivný ekologický novinář George Monbiot z deníku Guardian. Jeden z příspěvků Extinction Rebellion na Facebooku sdílel také americký kongresman Bernie Sanders, jehož sleduje 7,5 milionu lidí.

Moje budoucnost

Masové protesty zaměřené na klima ale nabírají na síle i v dalších evropských zemích. Ve finských Helsinkách se na konci října konal dosud největší protest proti klimatickým změnám, dorazilo na něj 10 tisíc lidí. Před protestující tu vystoupila i Greta Thunberg, patnáctiletá švédská školačka, která se na podzim stala jednou nových z ikon boje proti klimatické změně.

„Každý den spotřebováváme 100 milionů barelů ropy. Politika to nedokáže změnit. Neexistují pravidla, která by ropu udržela v zemi, takže nemůžeme zachraňovat svět tím, že budeme hrát podle pravidel. To ta pravidla se musí změnit. Vše se musí změnit a musí se s tím začít teď hned,“ vysvětlila demonstrujícím Finům, proč za nimi přijela ze sousední země a demonstranti ji odměnili nadšeným potleskem.

„Hodně lidí říká, že Švédsko a Finsko jsou jenom malé země a je jedno, co jejich obyvatelé budou dělat,“ pokračovala dívka. „Ale já si myslím, že když jedno dítě dokáže přitáhnout pozornost novinářů z celého světa jen tím, že pár týdnů nechodí do školy, tak si představte, co bychom dokázali všichni společně, kdybychom opravdu chtěli.“

Greta Thunberg mluví o sobě: před švédskými parlamentními volbami přestala chodit do své školy a místo toho trávila každý den před parlamentem a kolemjdoucím rozdávala vlastnoručně vyrobené letáky. „Jsem tu proto, že vy dospělí s*rete na moji budoucnost,“ stálo na nich. Když jí lidé řekli, že by měla být raději ve škole, odpověděla jim, že své učebnice s sebou má, ale neví, proč by do z nich měla koukat. „O co přicházím? Co se naučím ve škole? Fakta už dnes nehrají roli, politici vědcům nenaslouchají, tak proč bych se měla učit já?“ Upřímný a trochu zoufalý protest copaté patnáctileté dívky zaujal média z celého světa. Do Stockholmu se za ní vypravila třeba i Masha Gessen z časopisu New Yorker.

Thunberg od narození trpí poruchou z autistického spektra. Autistické děti se někdy vyznačují tím, že na jednu věc zaměří veškerou pozornost. A pro Thunberg se onou věcí od raného dětství stala klimatická změna. „Všichni pořád mluvili o tom, že bych měla doma zhasínat světla, šetřit vodou, nevyhazovat jídlo. Ptala jsem se proč a řekli mi, že kvůli klimatické změně. Přišlo mi to divné. Pokud by lidé skutečně mohli změnit klima, všichni by o tom přece mluvili - a nemluvili by o ničem jiném. Ale to se nedělo a neděje,“ popsala Thunberg své dětství novinářům.

Už v dětství se coby samouk začala vzdělávat v ekologických tématech. Pod vlivem přečtených knih přestala jíst maso a začala kupovat jen věci, které skutečně potřebovala. V roce 2015 přestala létat letadlem a o rok později ke stejnému kroku přesvědčila i matku. Ta se přitom do té doby živila jako operní zpěvačka a často cestovala na zahraniční vystoupení, vyhovět dceři pro ni tedy znamenalo přinést významnou oběť. Rodina si také na dům nainstalovala solární panely a na zahradě za městem začala pěstovat vlastní zeleninu. Thunbergovi si také pořídili elektrické auto, byť ho využívají jen zřídka - většinou všude jezdí na kole.

„Greta změnila náš život,“ řekl o své dceři její otec Svente Thunberg. Greta sice změnila svůj život a život své nejbližší rodiny, stále ale neměla pocit, že to stačí. Na podzim se tedy rozhodla přejít k občanské angažovanosti. Rodiče jsou sice ekologicky uvědomělí, ale s jejím záškoláctvím prý nesouhlasí. Dívka proto svůj protest po zářijových volbách omezila a před parlamentem tráví už jenom jeden den v týdnu.

Jsem pyšná

Tlak na politickou změnu ohledně postoji ke klimatu roste i v Německu. Hnutí Ende Gelände tu už několik let pořádá blokády uhelných dolů a železnic, po kterých se převážejí fosilní paliva, která jsou jedním z hlavních zdrojů skleníkových plynů. Naposledy v září a říjnu obsadily tisíce příznivců hnutí Hambašský les nedaleko Kolína nad Rýnem, aby zabránily rozšíření nedalekého uhelného dolu společnosti RWE.

Iniciativa Ende Gelände před dvěma lety na dva dny zablokovala také hnědouhelný důl Welzow, který vlastní skupina EPH českého miliardáře Daniela Křetínského. V Česku dělá podobné akce, takzvané Klimakempy, iniciativa Limity jsme my, která s německými kolegy úzce spolupracuje.

Jak vždy pohotově namítne většina kritiků podobného občanského aktivismu, k docílení jakékoli změny bude potřeba spolupráce Spojených států, které jsou jedním z největších zdrojů skleníkových plynů. A prezident Donald Trump nemá v plánu emise snižovat, právě naopak. Oznámil úmysl odstoupit od Pařížské klimatické dohody a globální oteplování považuje za výmysl.

Trumpovi navzdory ale i v americké politice přibývá projevů občanské neposlušnosti zaměřené na klimaticky odpovědnější politiku. Skupina zhruba dvou stovek mladých lidí, kteří si říkají Sunrise Movement, minulý týden obsadila kancelář šéfky parlamentních demokratů Nancy Pelosi. Aktivisté v černých tričkách požadovali, aby demokraté ve vedoucích pozicích přestali přijímat finanční příspěvky od všech, kdo jsou napojení na „fosilní lobby“, tedy především od jednotlivců a firem, kteří pracují pro těžební či energetický průmysl.

Aktivisté chtějí také přimět Nancy Pelosi, aby podpořila tzv. Green New Deal, což je zatím obecný návrh nové politiky, která by vedla k nulové uhlíkové stopě a k vytvoření nových pracovních míst skrze výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Dvěma stovkám aktivistů v kanceláři ve Washingtonu by možná nikdo nevěnoval příliš velkou pozornost médií, kdyby je osobně nepodpořila nově zvolená poslankyně a stoupající hvězda demokratické strany Alexandria Ocasio-Cortez.  Ta sama navrhuje založit ve sněmovně komisi pro klimatickou změnu.

Politici jako mladá Newyorčanka dávají naději, že by se americká politika ohledně klimatu mohla začít postupně měnit. Zvlášť nyní, když mají demokraté v dolní komoře většinu. V Ocasio-Cortez sněmovny přichází člen generace mileniálů, pro které je boj s klimatickou změnou jedním z osobních témat. Ocasio-Cortez loni v zimě (tedy ještě dlouho před vstupem do politiky) spolu s tisíci dalšími aktivisty a také domorodými Siouxy poblíž města Standing Rock v Severní Dakotě protestovala proti stavbě nového ropovodu.

A zdá se, že na tenhle závazek nezapomněla. „Jsem pyšná na každého z vás za to, že tu nasazujete sami sebe, abyste zachránili planetu, naší generaci a naší budoucnost,“ podpořila nyní Ocasio-Cortez minulé úterý protestující ve Washingtonu. „Moje cesta až sem začala u města Standing Rock, s obyčejnými lidmi, kteří dělali totéž, co teď děláte vy.“