Viroložka: Možná nás koronavirus vyléčí z lehkomyslnosti

Americký prezident Donald Trump v pátech vyhlásil kvůli novému koronaviru ve Spojených státech stav nouze. V Itálii Počet obětí koronaviru v Itálii během posledních 24 hodin stoupl o 250 na 1266. Česká vláda v noci zakázala provoz restaurací a obchodů s výjimkou prodejen potravin, lékáren, drogerií nebo čerpacích stanic. Opatření platí od šesti ráno a potrvá deset dní. V Česku je nyní 150 potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru, v karanténě je zhruba 4800 lidí. Už od čtvrtka v zemi platí nouzový stav a vláda s platností od půlnoci na pondělí zakázala cizincům vstup do ČR a Čechům cestování do zahraničí. Češi po návratu z 15 rizikových zemí musejí do karantény. V oblastech postižených nákazou mimo Česko je podle dat mobilních operátorů 205 tisíc Čechů, z nich 196 tisíc v Evropě. Podle vlády může být šíření koronaviru trestným činem. Jak se bude situace vyvíjet dál? „Teplé počasí bude zpomalovat jeho šíření, teplo a sucho prostě koronavirus nemá rád. Jestli zmutuje do agresivnější podoby, to se nedá vyloučit, ale je fér říct, že to dnes nikdo neví,“ říká viroložka Ruth Tachezy.

Německá kancléřka Angela Merkel mluví o tom, že koronavirem se může nakazit šedesát až sedmdesát procent Němců. The Economist uvedl rozptyl nakažených mezi dvaceti až sedmdesáti procenty. Co rozhodne o tom, aby ta čísla byla co nejnižší?

Na to je velmi těžká odpověď. Rozlišovala bych mezi nakaženými a těmi, kteří onemocní. Víme, že řada lidí má mírný průběh koronaviru nebo žádné příznaky, takže skutečně těch nakažených může být hodně. Nemocných s těžkým průběhem je ale již méně. Experti světové zdravotnické organizace momentálně uvádějí, že úmrtnost na koronavirus je mezi jedním a čtyřmi procenty. Předpokládám, že virus tu setrvá a postupně se s ním promoříme. Teď je důležité pandemii rozložit v čase, aby ji zvládaly nemocnice.

Dá se něco dělat pro to, aby se co nejvíce lidí nakažení vyhnulo?

Jediná možnost je zcela se izolovat. Vzít stan a jet někam do Tater, nebo zůstat doma a pracovat odtud. A co nejvíce omezit styk s lidmi. Pak tu máme zcela primitivní, ale důležitá pravidla, jako je mytí si rukou. Dlouhodobě, myšleno do dalších let, se asi setkání s virem nevyhneme. Asi bude dále cirkulovat v populaci.

To nezní moc optimisticky.

Záleží, jak se na to chcete dívat. Když nyní přerušíme co nejvíc možnost přenosu mezi lidmi, dá nám to dvě výhody. Budeme se moci lépe věnovat těm skutečně nemocným a zachraňovat je. A koupíme si čas, ve kterém - snad úspěšně - proběhnou klinické zkoušky nových antivirotik. V současné chvíli jen v Číně probíhá osmdesát klinických zkoušek látek již povolených pro použití pro jiné viry, ale v laboratořích po celém světě se zkouší i řada nových preparátů.  Pracuje se na vakcínách.

Co se zjistilo o tom, jak se koronavir přenáší?

Počáteční vývoj epidemie ukázal zcela zřejmý přenos kapénkami na blízkou, tzv. kontaktní vzdálenost, ale nevylučoval ani možnost přenosu viru vzduchem - jádra kapek, která jsou malá a lehčí, mají právě tento potenciál.  Naznačovalo to dění na jedné z výletních lodí, která skončila v karanténě. Vypadalo to, že se tam koronavirus šířil klimatizací, ale faktem je, že lidé se na lodi mohli nějaký čas volně pohybovat a stýkat se. Když je později izolovali do kabin, počet nakažených šel dramaticky dolů.

Běžně se uvádí, že inkubační doba koronaviru je dva týdny. Je to tak?

Je to většinou dva až pět dnů, někdy dvanáct, v extrémním případě čtrnáct. Proto se lidé dávají do dvoutýdenní karantény; pro maximální jistotu, že jsou skutečně v pořádku.

Je něco, co vás na koronaviru překvapilo?

Viry jsou komplikované a hodně toho o nich stále nevíme. Mám je ráda, byly tu před námi a budou po nás, je fascinující je zkoumat. U koronaviru mě překvapil sám jeho nástup. Jako odborníci jsme spíše čekali, že přijde pandemická chřipka. Už se tu objevila v roce 2009 a 2010. Když začne a když se objeví její nový kmen, může to skončit jako španělská chřipka, při které zemřelo hodně lidí. Velice se bojíme i “ptačí chřipky” - chřipkových kmenů, které zatím kolují mezi divokými ptáky. Několikrát se přenesl přes drůbež na člověka, ale masově se nikdy nerozšířil. Naštěstí, protože tam může být úmrtnost skutečně až šedesát procent.

Co se tedy o koronavirech dnes ví?

Je pravdou, že výzkum o nich hodně poskočil. Ví se, že se přenáší z netopýrů na lidi přes nějakého mezihostitele. Dochází k tomu často v Asii na mokrých trzích, kde se obchoduje se vším, a nejsou tu dodržované hygienické standardy. Další typ koronaviru se vyskytuje na Středním východě a přenáší se z velbloudů. Klíčovou roli ale hrají právě netopýři.

Jak to myslíte?

Zdá se, že historicky jsou zdrojem skoro všech virů. Běžně se ví, že je v nich vzteklina, najdete tam hepatitidu B i řadu jiných virů. Neříkám, že úplně všech, ale mnoha a mnoha. Různých druhů koronavirů u nich objevili třicet - a mohou mít potenciál jako ten současný. Nejdřív musí v netopýrech dojít  k nějaké změně mezi kmeny koronavirů - ta umožní přeskok na mezihostitele, kde dojde k množení. Pak dochází u mezihostitele k další změně, a ta už umožní přeskok na člověka.

V případě koronaviru se jako mezihostitel označoval luskoun, bylo to potvrzené?

Už to bylo dokonce vyloučené. Nejdřív řekli hadi, ale to byl nesmysl, není to ani pravděpodobné, hadi jsou studenokrevní a virus potřebuje určitou inkubační teplotu. Podle toho se také rozliší, jestli později bude v horním dýchacím traktu, kde je vyšší teplota, nebo bude napadat orgány níže v těle, kde je teplota naopak nižší. V případě koronaviru bohužel platí, že dokáže infikovat i dolní dýchací trakt a vyvolat zápal plic.

Kdo byl tedy v případě koronaviru hostitelem?

To stále není zřejmé.

Co bude dál? Může koronavirus mutovat a stát se ještě nebezpečnější?

Teplé počasí bude zpomalovat jeho šíření, teplo a sucho prostě nemá rád. Jestli zmutuje do agresivnější podoby, to se nedá vyloučit, ale je fér říct, že to dnes nikdo neví. I lidský imunitní systém může tím, že se virus snaží potlačit, časem zintenzivnit jeho schopnost měnit se. Proto také proti některým virům nemáme vakcíny a nemáme léčbu: změní se tak rychle, že na to nejde dostatečně reagovat. Platí ale také to, že viry cirkulací v populaci často slábnou. Může se to týkat i koronaviru.

Pak máme vyhráno?

Lidé se někdy chovají lehkomyslně, když prvotní riziko pomine. Podívejte se u spalniček. Jsou extrémně přenosné, začaly se opět šířit, protože část populace už není naočkovaná. Stejné je to u chřipky. Pandemie koronaviru by tohle naše chování mohla pozitivně změnit v tom smyslu, že lidé nebudou tolik podceňovat ochranu.

Jak se díváte na opatření, která vláda zavedla? Omezila shromažďování a zakázala cestování, aby se koronavirus nešířil. Nově zavřela obchody. Stačí to?

Myslím si, že jsou zatím dostatečná, z mého pohledu byla přijata včas. A budeme doufat, že s odstupem roku nebo roku a půl budeme mít vakcínu, která projde takovými klinickými zkouškami, že bude možné vakcinovat celou populaci.

Množí se ale svědectví, že lidé se nemůžou dostat k testování a že na krizové linky se nelze dovolat. V Moravskoslezském kraji se nakazila jedna ze sester, lékaři mluví o nedostatku ochranných pomůcek. Nepodcenila vláda právě tohle?

Musím přiznat, že jsem si neuměla vysvětlit, že ministr zdravotnictví minulý týden informoval, že budou s panem náměstkem jednat s výrobci roušek - ale vím jistě, že přibližně 10 dní předtím profesor Prymula říkal, že ministerstvo dostalo řadu nabídek na výrobu roušek. Že je musí otestovat, zda splňují parametry, a pak nebude problém jich vyrobit milion za týden. Pravdou je, že se ze zdravotnických zařízení množí informace o nedostatku ochranných pomůcek. I já jsem zjistila, že nejsou na skladě. Chtěla jsem je pro laboratoř, kde budeme testovat právě Covid19. Také první linie zdravotníků – praktičtí lékaři pro děti, dorost a dospělé – není dostatečně vybavena. Ohledně testování se kapacita laboratoří navyšuje. Spolehlivost ale rychlých testů nedokážu zatím posoudit. Navíc ty, o kterých jsem našla informaci, detekují protilátky, které vznikají se zpožděním po infekci i po prvních klinických projevech - takže pro časný záchyt nejsou ideální. Je možné, že jsou již dostupné testy rychlé detekující virový genom, ale já o nich nemám informace.