Start Falconu Heavy potvrdil, že soukromý kapitál je tahounem kosmonautiky

Z floridského Mysu Canaveral odstartovala v úterý k prvnímu testovacímu letu těžká raketa společnosti SpaceX Falcon Heavy, nejsilnější raketový nosič současnosti. Soukromá americká společnost vizionáře Elona Muska chce raketu v budoucnu využívat k letům na Měsíc a Mars. Během letu se od rakety oddělily tři první stupně. Dva pomocné, které byly už jednou použity, bezpečně přistály v areálu Mysu Canaveral. Nový centrální stupeň je naopak ztracený: při brzdicím manévru se nepovedlo zapálit dva ze tří motorů a minul zhruba o sto metrů přistávací plošinu.

Nicméně odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl i tak hodnotí test v superlativech. „Jedním slovem: triumf. Dvěma: absolutní triumf. Šlo o premiéru zcela nové rakety se vším, co k tomu patří. Pokazit se mohly tisíce věcí, ale zdá se, že se je podařilo zkrotit. Navíc rakety zcela nové konstrukce. Kdyby někdo den před startem tvrdil, že vše takto dopadne, bezpochyby by to Elon Musk, SpaceX a všichni, kdo jim drželi palce, brali všemi deseti,“ říká v rozhovoru, který vznikl v prvních minutách po startu.

Raketa Falcon Heavy se skládá z několika částí: první stupeň tvoří tři spojené rakety Falcon 9, pak je tu druhý stupeň a kapsle s nákladem. Co z toho doletí na oběžnou dráhu a co se vrací zpět na Zemi?

Nejprve se oddělují dva postranní bloky. Chcete-li, dva boční první stupně. Ty pak samostatně přistávají zpět na pevninu. Pak se odděluje středový stupeň, který měl přistát na pontonu v oceánu. O jeho osudu v tuto chvíli nejsou žádné zprávy – a zákulisní informace nejsou příliš optimistické. (Aktualizováno: Elon Musk nakonec potvrdil, že středový stupeň přistání nezvládl a byl zničen.) Ale to každopádně nevadí: hlavním cílem mise byl test nové rakety, ne návratu stupňů. Každopádně všechny tyto stupně by teoreticky mělo být možné opakovaně používat. Druhý stupeň pak pracuje třikrát po sobě. Při prvním zapálení motoru navádí vynášený náklad na oběžnou dráhu kolem Země. Při druhém pak na dráhu vysoce eliptickou. Při třetím pak na meziplanetární. Druhý stupeň tak není možné používat znovu.

V nákladové kapsli letí do vesmíru elektromobil Tesla Roadster – má se ze zemské orbity vydat na eliptickou oběžnou dráhu kolem Slunce. Jak se tam dostane a co jej takto urychlí?

Urychlí jej druhý stupeň Falconu Heavy. Je to trochu krkolomné řešení, protože většinou se pro dopravu na zemskou oběžnou dráhu používají stupně dva a pro urychlení na dráhu meziplanetární pak stupeň třetí. Z hlediska technického je použití jednoho stupně (druhého) namísto dvou (druhého a třetího) jednodušší, z hlediska nosnosti rakety je to ovšem za cenu obrovské penalizace. Což ale v tomto případě nevadí: nešlo o to vynést co nejtěžší náklad, ale demonstrovat možnosti rakety Falcon Heavy.

Možnost návratu a opětného užití raket Falcon je asi největším technickým průlomem za mnoho posledních let vývoje kosmonautiky. Díky čemu toho Musk dosáhl? A pokud jde o Falcon Heavy, je tu nějaký další technický průlom?

Firma SpaceX těžila z jedné obrovské výhody: začínala prakticky na zelené louce. Ostatní firmy nebo kosmické systémy jsou zatíženy desítkami let technického dědictví. Což díky získaným zkušenostem může představovat velkou výhodu, ale zároveň je to velká koule na noze z hlediska inovací.

Jaký je nejdůležitější způsob využití Falconu Heavy? A jakou nejfantastičtější perspektivu nabízí? Oblet Měsíce? Výpravy k Marsu?

Nejdůležitější bude vynášení komunikačních a vojenských družic na oběžnou dráhu. Nejde o revoluci, ale o vstup do nejlukrativnějšího segmentu kosmické dopravy.  Nejfantastičtější ovšem je, že nám nabízí možnosti, které si dnes ani nedokážeme představit. Je tu k dispozici nosič s kapacitou, která daleko za sebou nechává všechny ostatní rakety. Navíc za cenu výrazně nižší než ostatní rakety.

Falcon Heavy unese téměř tolik nákladu jako připravovaná raketa NASA známá jako Space Launch System, SLS. Ta má přitom být hotova až za několik let a Elon Musk tvrdí, že start jeho Falconu Heavy bude desetkrát levnější než start SLS. Někteří američtí zákonodárci se proto už ptají, proč tedy SLS dál financovat. Není start Falconu Heavy prvním hřebíčkem do rakve státem placené kosmonautiky?

Uvědomme si, že vývoj SLS začal v době, kdy nikdo neměl o existenci Falconu Heavy ani tušení. Je tak docela dobře možné, že se stane levnější alternativou pro některé mise. A v tom je háček: Falcon Heavy nejde použít na všechny mise zamýšlené pro SLS. Ale pokud se část misí přenese z SLS na Falconu Heavy, bude SLS létat ještě méně – a bude ještě dražší. Nicméně hřebíčkem do rakve státem placené kosmonautiky rozhodně nebude. Elon Musk počítá s tím, že stát bude jeho jedním z jeho hlavních zákazníků. Aneb pokud bude stát nakupovat dopravní kapacitu levněji, zůstane z koláče jménem „kosmonautika“ více peněz na družice a sondy – tedy na užitečný náklad. Takže paradoxně může být právě státem placená kosmonautika vítězem.

Jaké jsou dalekosáhlejší Muskovy vize, kam chce kosmonautiku posunout? Může se díky němu něco změnit pro běžného člověka?

V první řadě chtěl snížit cenu za dopravu nákladu do vesmíru. To už se mu povedlo. Před deseti lety nikoho nenapadlo, že bude možné srazit cenu vynášení nákladu do vesmíru na polovinu až čtvrtinu ceny. S výhledem dalšího radikálního snížení, možná o řád, možná o řády. Mise, které měly brány vesmíru zavřené, je tak najednou možné realizovat.

A ten hlavní cíl?

Hlavní dlouhodobý cíl Elona Muska se jmenuje Mars. Chce vybudovat dopravní infrastrukturu pro to, aby mezi Zemí a Marsem mohly v obou směrech putovat tisíce, statisíce, milióny lidí. Je to běh na dlouhou trať a on si to dobře uvědomuje. Na druhé straně: zatím všechny dílčí kroky, které oznámil, splnil. A pokud některé z nich nesplnil, nahradil je jinými kroky, které reflektovaly aktuální vývoj a do celé koncepce zapadaly. A co z toho pro běžného člověka vyplývá? Jednak se nám otevřou brány k ekonomickému využívání vesmíru, který představuje prakticky bezednou studnici zdrojů. A jednak Elon Musk slibuje, že cena letenky na Mars by měla být v přibližně stejné výši jako cena průměrného amerického domku. Tedy dostupná.

Dříve byla kosmonautika kolbištěm, na kterém se střetával Východ se Západem. Po konci studené války došlo k útlumu. Jsme svědky nového restartu? Co si od něj slibovat?

Raketa Falcon Heavy na sobě nemá logo NASA nebo jakékoliv jiné státní instituce. Nemyslím si ale ani tady, že jde o revoluci. My si neuvědomujeme, že už dávno jdou tři čtvrtiny peněz do kosmonautiky z kapes soukromých firem. Státní agentury dělají tu nejviditelnější část jako kosmické stanice nebo meziplanetární sondy, ale soukromý kapitál je už mnoho let skutečným tahounem kosmonautiky. Start Falconu Heavy to jen potvrdil.