Sedmkrát vrahem, pětkrát ne

Vrchní soud v listopadu zrušil osvobozující rozsudek nad údajným vrahem Lukášem Nečesaným. Pokud autor tohoto blogu dobře počítá, je to celkově dvanáctý rozsudek, který si Lukáš Nečesaný vyslechl za obvinění z pokusu o vraždu kadeřnice v únoru roku 2013. Tedy, nevyslechl si je všechny, protože část z nich byla vynesena na odvolacím neveřejném jednání. Jeho údajným zločinem se zabýval Krajský soud v Hradci Králové, Vrchní soud v Praze a jednou rozhodoval i Nejvyšší soud, který před třemi lety řekl, že Nečesaný nemůže být potrestán, protože pro to není dost důkazů. Nižší soudy však sedmkrát řekly, že je Nečesaný pokusem vraždy vinen, a čtyřikrát, že není.

Ani argumenty Nejvyššího soudu nebyly totiž úplně přesvědčivé. Jeho soudci smetli klíčové věcné důkazy proti Lukáši Nečesanému na základě jistého pohledu na důkazy. Třeba že pachové stopy, které ho měly usvědčit, mohly být kontaminované. Mohly.  To, jestli stopy opravdu kontaminovány byly, či nebyly, Nejvyšší soud neví. Jeho rozsudek soudu stojí na jeho autoritě v soudní hierarchii, nikoli na přesvědčivém výkladu důkazů. A totéž platí o vyšetřování policie, obžalobě od státních zástupců či dalších soudních rozhodnutích v případu. Posuzování důkazů stojí na tom, jak kdo vykládá známá fakta – a tyto výklady si velmi odporují.

Nevíme úplně přesně, proč jsou někteří nižší soudci přesvědčeni o vině Lukáše Nečesaného. Rozsudky, které opakovaně poslaly Lukáše Nečesaného na třináct let do vězení, stojí na přesvědčení, že důkazy vylučují, že by vraždu mohl spáchat kdokoli jiný než Nečesaný, který byl prokazatelně na místě činu – a to zhruba v době, kdy byla kadeřnice brutálně napadena. Přičemž zhruba v tomto případě znamená možná minutový interval. Výskyt na místě pokusu o vraždu nezpochybňuje ani sám Nečesaný, jen říká, že když odcházel, byla kadeřnice zcela v pořádku.

Dodnes tedy nevíme, jestli byl vinen, či nebyl. A justice dokázala vyvolat ve veřejnosti přesvědčení, že už je to dnes skoro jedno. „Jen ať už někdo vynese definitivní rozsudek, tohle je nesnesitelný zmatek, ti soudci nevědí, co dělají,“ tak znějí nejčastější poznámky lidí, kteří dění v případu ještě registrují. Zasvěcenější se zase diví, že nižší soudy nerespektují tři roky nález Nejvyššího soudu. I když není přesvědčivý, měl by být pro nižší soudy závazný. Ty nicméně vynesly za poslední tři roky už tři rozsudky, které Nečesaného z pokusu vraždy neosvobozují.

Teď rozhodl pražský vrchní soud, že vše začne od začátku. Na Krajském soudu v Hradci Králové se znovu rozjede proces s Nečesaným, zase od počátku a s novým soudcem. Víme tedy, že Lukáš Nečesaný si ještě vyslechne minimálně dva rozsudky. Od krajského soudu i od vrchního, k němuž přijde zcela jistě odvolání. Buď od Nečesaného, pokud bude Krajským soudem uznán vinou, nebo od státního zástupce, pokud bude Nečesaný osvobozen.

Když i pak bude uznán vrchním soudem vinným, tedy pravomocně, je velmi pravděpodobné tzv. dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten zase řekne, že je pro odsouzení Nečesaného málo důkazů - a vše opět začne znovu. Někde je tedy hodně zásadní chyba. Soudy dotáhly případ do polohy, že veřejnost více než vina či nevina Nečesaného zajímá, co vlastně justice předvádí a jak vše může skončit. A nejhorší, je, že odpověď na tuto otázku nemůže nikdo povolaný poskytnout se zárukou, protože to nikdo neví. Justice v tomto případu vraždy tak trochu páchá sebevraždu - a dělá ze sebe nedůvěryhodnou instituci.