Se zdražováním másla začali obchodníci. Lidé už nechtějí margarín

„Se zdražováním másla začali obchodníci a vzápětí se přidaly mlékárny,“ říká Jiří Šír, ministerský náměstek pro řízení sekce zemědělských komodit, zahraničních vztahů a ekologického zemědělství. Podrobný text o vysokých cenách této komodity a obavách spotřebitelů najdete v novém Respektu 42/2017 pod titulkem Záhada s máslem.

Kdy jste si vy osobně poprvé všiml, že stoupá cena másla?

Přesně si to nepamatuji, u nás většinou nakupuje manželka. Kupovali jsme máslo z jihočeské Madety, to stálo kolem 45 korun už v době, kdy se některá jiná másla dala koupit za 35 korun. Zaregistroval jsem asi někdy před prázdninami, když jsem byl v obchodě s rodinou, že už stojí kolem padesáti korun.

Co jste si pomyslel?

Že se mění, přestavuje trh. Když skončily mléčné kvóty, měla Evropská unie přebytek mléka a tuny másla, zahájila intervenční nákupy, pak zemědělcům platila za nevyrobené mléko a výroba klesla. Zároveň však začala růst poptávka ve světě i v Česku: začal se prosazovat trend, že margaríny nejsou nic moc, a lidé se vrací se k máslu.

Cena mléka není vyšší než v předchozích letech, takže zemědělci s ním nezačali. To si jedna mlékárna řekne, že může prodat dráž a ostatní výrobci se přidají?

Jako státní úředník nemohu mluvit za mlékárny, mohu říkat jen svoje dojmy a ekonomické teorie. Domnívám se, že po dlouhé době začal na tomto poli platit zákon nabídky a poptávky, a když je poptávka, roste cena. Jako první zaznamená rostoucí poptávku obchodník: vidí, jak mu jednou zásoby, jak jde zboží na odbyt. Když se podíváte na cenové grafy, je vidět, že dynamika růstu cen byla ze začátku vyšší u maloobchodu – zájem o máslo je příležitost na něm vydělat. A když zpracovatelé uviděli, co dělá máslo na regálech a zachytili vyšší poptávku od obchodů, také si řekli o vyšší cenu. Obchodníci tak podle mě se zdražováním začali a vzápětí je následovaly mlékárny.

Z údajů o cenách másla ve světě v letech 2016 a 2017 vyplývá, že loni bylo máslo drahé v USA, cena v Evropě a Oceánii byla skoro poloviční. Naopak letos jeho cena v USA nestoupla, ale ceny v Evropě a Oceánii se výrazně zvýšily.

Ovšem léta předtím byla cenová úroveň nejvyšší v Evropě. Pak nastala nová situace, po skončení kvót na jaře 2015 skočila evropská produkce nahoru.

Jak vlastně kvóty fungovaly?

Každý stát a každý producent měl limit, kolik mléka může vyrobit. Penále za nadvýrobu se platilo jen tehdy, pokud kvótu překročil stát – pak platil stát i jednotlivý výrobce. Když se však stát do kvóty vešel, mohl i jednotlivý výrobce kvótu přestřelit; logika byla, jedni kvótu nenaplní, jiní přestřelí. Na jednu stranu byly kvóty stabilizační faktor, na druhou stranu držely na trhu i méně schopné výrobce; ti schopnější si nemohli dovolit vyrábět tolik, kolik by dokázali.

A co s trhem udělalo zrušení kvót? 

Zemědělci začali vyrábět víc, na trhu se objevilo víc mléka a klesla jeho cena. Výrobní náklady na litr mléka jsou kolem osmi korun, zemědělci ale mléko prodávali jen za něco přes šest korun. Propad ceny mléka vrcholil někdy v polovině roku 2016. Začal to být velký problém, zemědělci generovali ztrátu. EU se proto snažila produkci mléka snížit a začala zemědělcům platit za nevyrobené mléko.

Jak na to zemědělci reagovali? Když máte stádo krav, nedokážete zařídit, aby ze dne na den dojily méně…

Do jisté míry dokážete. Například staré krávy vyřazujete dřív. Když je poptávka po mléce vysoká, necháte si je déle, mají znovu tele, když je poptávka nízká, pošlete je na jatka dřív. Můžete také zrušit celý chov. Produkce se dá ovlivnit i krmením: když potřebujete nádoj, dáváte kravám kvalitnější krmení, především se sójou. Každopádně tohle opatření vedlo v Evropě k mírnému poklesu produkce mléka. A pokles produkce mléka se potkal s rostoucí poptávkou po másle – ale nejen po něm, i po smetaně a tučných mléčných výrobcích vůbec. A protože mlékárny vyrábí na jedné straně smetanu a na straně druhé odstředěné sušené mléko, trh ovlivnila i snížená poptávka po tomto sušeném mléce, v intervenčních skladech ho leží statisíce tun.

Říkal jste, že cena stoupla mimo jiné kvůli změnám spotřebitelského chování, vyšší poptávce po tučných výrobcích a odklonu od margarínů stejně jako od palmového oleje. Tenhle trend ale trvá už déle, nezačal letos.

Ano, změna chování spotřebitelů sama o sobě růst cen nezpůsobila, spojila se s dalšími faktory – o trochu stoupla poptávka, zároveň poklesla výroba nejen v Evropě, ale i v Oceánii, především na Novém Zélandu, protože tam bylo sucho a stáda zde mají převážně venku. Když chybí na trhu deset procent, může cena růst klidně o padesát procent. A zafungovala také psychologie.

Co tím myslíte?

Jeden z velkých světových producentů mléčných výrobků, dánská Arla Foods, vydal zprávu, že na Vánoce nebude v Evropě dostatek mléka, másla a smetany. Zpráva se silně medializovala, spotřebitelé podlehli panice a začali nakupovat máslo do zásob. Zvýšené poptávky využili zmínění obchodníci i sami zpracovatelé. Vypukla hysterie, máslo se začalo nakupovat do mrazáku.

Ale lidé, kteří se v Albertu „rvali“ o máslo v akci, asi úplně nesledují zprávy, které pouští do světa Arla Foods.

To máte pravdu, ale sledují je obchodní řetězce a výrobci – ti, kteří potřebují máslo a smetanu do pečiva, do majonéz. Právě tihle průmysloví hráči začnou nakupovat do zásoby.

Když je o odtučněné sušené mléko malý zájem a jsou ho velké zásoby, zafunguje nabídka a poptávka i tady? Zlevní třeba sunar nebo nízkotučné výrobky, které se z něj dělají?

Mohlo by, ale jsem na pochybách, že se to opravdu stane.

Máte odhad, za jakou cenu už spotřebitel máslo nekoupí?

Nemám, zeptejte se lidí v obchodě. Já osobně nezačnu kupovat margarín, ani kdyby máslo stálo stovku, nanejvýš ho koupím míň.