Proč Češi umírají? Nová čísla a jak se z nich poučit

Zní to znepokojivě. Podle nových demografických údajů, které zveřejnil Český statistický úřad tento týden, zemřelo v roce 2015 v Česku 111 173 lidí – nejvíc za 12 let. Při podrobnějším zkoumání však nové tabulky nevypadají tak smutně - ve skutečnosti z nich jde vyčíst víc dobrých než špatných zpráv.

Spíš stárneme, než umíráme. Vysoký počet zemřelých je sice nezpochybnitelné číslo, podle statistiků je ovšem lehce zavádějící. Stoupá totiž ruku v ruce s tím, jak stárne populace. Pokud ve společnosti přibývá starších osob, což je dlouhodobě i případ České republiky, pak přirozeně vzrůstá i počet úmrtí. Podstatné je tedy to, jak se úmrtnost vyvíjí v relaci k věkové struktuře obyvatelstva - a tady si Česko vede spíše dobře. Češi se dožívají stále vyššího věku a naděje dožití, což je pro demografy zásadní veličina, roste. Pro muže za posledních deset let o 2,4 roku a pro ženy o 1,8 roku. Tento ukazatel říká, že nově narozené děti by se při dnešní úmrtnosti měly v průměru dožít 75,8 let (muži), respektive 81,4 let. Naděje dožití zvolna, ale setrvale roste. V roce 1989 byla zhruba o sedm let nižší a stoupá i v posledních letech.

Méně úmrtí na srdce. Jednoznačně hlavní příčinou smrti v Česku zůstávají i nadále nemoci oběhové soustavy. Špatné srdce a cévy stojí téměř za polovinou úmrtí, ale toto procento zvolna klesá – u mužů za posledních deset let ze 45 na 42 procent, u žen z 56 na 50 procent. Méně časté selhání srdce a cév může mít dvě vysvětlení: lepší lékařskou péči nebo zdravější životní styl.

Pokud jde o infarkty, vznikl v Česku podle lékařů v uplynulých dvou dekádách jeden z nejlepších systémů akutní péče na světě. Šance na přežití infarktu je velmi vysoká, hlavně ve městech. Přesto je úmrtnost na nemoci srdce a cév v Česku stále výrazně vyšší než v západní Evropě, což lze v případě kvalitní péče vysvětlit jedině horší životosprávou a životním stylem. Tomu by mimochodem odpovídal i fakt, že podle stejných dat ČSÚ zvolna stoupá počet úmrtí na diabetes.

Méně rakoviny. V úmrtnosti na rakovinu patří Česko pořád k nejhorším zemím v Evropě. Ale i tady se situace zlepšuje. Nádory jsou v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí; u mužů mohou za smrt v 27 procentech případů, u žen ve 22 procentech. V obou skupinách je ale za posledních deset let vidět pokles o více než dva procentní body. „Pokud jde o úmrtí na nádory, rakovina plic patří k nejobvyklejším příčinám u mužů a od roku 2009 i u žen. Tento typ zhoubných novotvarů je spojován s kouřením, jehož obliba u žen zatím neklesá,“ vysvětluje Magdaléna Poppová z ČSÚ.

Jinými slovy: to, že v Česku je rakovina častější příčinou smrti než v jiných zemích, má opět do velké míry souvislost s životním stylem. Zlepšení, které ukazují tabulky v posledních letech, tak souvisí nejen s lepší lékařskou péčí, ale a hlavně s tím, na co lékaři kladou v posledních letech obzvlášť velký důraz - a sice s osvětou a propracovaným systémem prevence.

Třetí nejčastější příčinou smrti po selhání oběhové soustavy a po rakovině jsou nemoci dýchací soustavy, dále pak “nemoci endokrinní a nemoci výživy a přeměny látek”, nemoci trávicího traktu a až poté tzv. vnější příčiny, jakou jsou dopravní nehody nebo úrazy. Dopravní nehody mají v posledních letech ročně na svědomí kolem osmi set životů. Sebevražd statistici napočítali 1384, nejméně od roku 2008.

Méně “zbytečných” úmrtí. Z celkového hodnocení úmrtnostních tabulek vychází statistikům ještě jedno pozitivní hodnocení opřené o pojem tzv. “odvratitelných úmrtí”. Zjednodušeně řečeno jde o rozdělení smrtelných případů do dvou skupin, kdy jedněm z nich bylo možné předejít lepší zdravotní péčí, prevencí, zdravějším stylem života nebo zodpovědnějším jednáním (dopravní nehody, vraždy). Dobrá zpráva je, že těchto “zbytečných” úmrtí ubývá, byť jen mírně – za posledních deset let u mužů klesl podíl odvratitelných případů z 29,7 na 28,1 procenta, u žen z 20,2 na 19 procent.

Zdravá Praha a jižní Morava. Ze srovnání jednotlivých krajů plyne jedna zajímavost – velmi dobrá čísla za jižní Moravu. U žen tu celková úmrtnost vychází dokonce lépe než v Praze, což nebývá zvykem (velká města obvykle vykazují výrazně lepší výsledky, mj. díky dostupnější zdravotní péči, což se v případě Prahy jinak potvrzuje). Nejhorší čísla má tradičně Ústecko a Ostravsko.

Mezinárodní srovnání

(Zdroj dat: Eurostat za roky 2011 až 2013. Čísla na mapě ukazují takzvanou standardizovanou mortalitu: roční počet úmrtí na 100 000 obyvatel daného území, přepočtený na stejnou věkovou strukturu. Tím se eliminuje vliv různého průměrného věku na jednotlivých územích a čísla lze proto navzájem srovnávat.)

Plnou verzi mapy najdete na webu Českého rozhlasu. Za konzultaci děkujeme Janu Bočkovi.