Pro čistou energii využijeme zničenou krajinu

Premiér Andrej Babiš objížděl ve středu Ústecko a stavil se i v Horním Jiřetíně. Obec, která desetiletí žila v napětí, že ji smete z povrchu země pokračující těžba hnědého uhlí v sousedním lomu ČSA, už čtyři roky ví, že nebezpečí je zažehnáno. Vláda v roce 2015 rozhodla, že těžební limity se prolamovat nebudou – tedy že zbylé uhlí zůstane pod zemí. Tváří boje proti zvůli těžařů smést Horní Jiřetín z mapy je posledních dvacet let Vladimír Buřt, současný starosta Horního Jiřetína zvolený za Stranu zelených.

Jak se to stane, že do Jiřetína přijede premiér?

To byla hlavně věc ministerstva životního prostředí. Horní Jiřetín je symbolem toho, co je teď hodně aktuální, tedy změna klimatu. V rámci jejich programu – sázení tří stromů a ekologických témat, o nichž jsme se tady bavili s premiérem a ministry životního prostředí a průmyslu – je výběr místa symbolický. Zavolali z ministerstva s nabídkou, že kde jinde než v Jiřetíně, a my jsme to přijali rádi, protože Jiřetín si po těch desetiletích bojů o přežití zaslouží být vidět.

Takže i symbol toho, že tato vláda nepodporuje uhlí?

Asi i tohle hrálo roli. A taky že vláda podporuje obnovu oblasti lomu ČSA po těžbě s ohledem na využití obnovitelných zdrojů. To je pro region významné z hlediska pracovních příležitostí i z hlediska využití území; nebylo by úplně smysluplné, kdyby budoucí jezero sloužilo jen pro rekreaci.

Ty tři lípy, které jste s premiérem zasadili u radnice, to byla jiřetínská plánovaná akce?

Ne ne, to je v rámci celostátní akce sázení stromů, to je právě ten symbol. Chtěli zasadit stromy v rámci téhle akce, to jsme nezajišťovali my. Den před návštěvou, nám sem přivezli tři lípy z Výzkumného ústavu krajinářského z Průhonic. Ty stromy mají nějaký certifikát, který nám přišel mailem.

Je pro vás přínosné sázet strom s premiérem?

Pro každé místo je dobré, když se v něm něco děje, dostane se do mediálního programu, to je určitě pozitivní.

Symbolicky vám tu předali dotaci na životní prostředí, na podporu odstranění dalších čtyřiceti starých kotlů na uhlí. Jak jste s tím daleko tady, v sousedství hnědouhelného lomu?

Máme i vlastní kotlíkovou dotaci. Odstraňujeme poslední zdroje ze všech našich objektů, bytových i nebytových, pokročili jsme už hodně daleko. Starých, opravdu špinavých uhelných zdrojů už zbývá málo.

Jak se vám daří měnit tu návyky: přesvědčovat lidi, že by měli investovat do výměny starého kotle na uhlí za nový?

Když jsme o to začali kolem roku 2010 usilovat, bylo to zpočátku těžší. Žijeme v kraji, kde jsou lidé s uhlím spojeni po dvě století; s mladšími generacemi problém nebyl, ale ty starší generace si nedovedly představit, že se tohle má změnit. Co teď budu dělat, když nebudu mít uhlí, to přece nejde, žádné jiné zdroje nejsou – tohle si říkali. Ale to se postupně změnilo, když viděli výhody jiných zdrojů: třeba že topení v kotli na peletky, který není až tak drahý, je víceméně automatické, nesmrdí vám barák, nečoudí to z komína a fyzická dřina je oproti přikládání uhlím nepatrná. Takže se to podařilo zlomit. A drahé to pro lidi moc není. Na naši vlastní kotlíkovou dotaci dosáhne téměř každý, je administrativně velmi snadná, a navíc to za lidi dělají naši zaměstnanci. A u větších investic, jako jsou tepelná čerpadla, se jim dotace může i zdvojit – můžou mít dohromady naši i tu ze Státního fondu životního prostředí.

Teď je na řadě dalších 40 kotlů, kolik vlastně zbývá v Horním Jiřetíně vyměnit?

To neumím říct přesně, je tady obrovská spousta soukromých rodinných domů; je tu 800 domácností a myslím si, že k té změně přistoupilo určitě už okolo pět set. Ať v nájemních obecních domech nebo soukromých. A ti ostatní už třeba taky mají zájem, ale říkají si „mně to ještě tak dva roky vydrží a bude fungovat, tak třeba za rok za dva to vyměním“. Zastupitelstvo bude v našich dotacích ještě dva tři roky pokračovat, protože je to úspěšný projekt, takže se to určitě ještě pohne. Lidé sami vidí, jak se lokální ovzduší změnilo; že dýchají jiný vzduch.

Vláda v roce 2015 potvrdila, že se nebude rozšiřovat těžba a Horní Jiřetín nebude zbourán, lom by měl v roce 2024 skončit. Nebylo by lepší než jen „neprolamovat limity těžby“, kdyby stát zbytky uhlí pod zemí oficiálně odepsal, a měli byste na věky klid?

To by samozřejmě bylo lepší, jenže náš horní zákon je z doby komunismu postavený tak prapodivně, že bez vůle těžaře se to skoro nedá udělat. Podle zákona návrh na odpis dává vždy těžař, který má propůjčena práva na dobývací prostor, a to je samozřejmě největší problém, protože těžař nemá důvod ani chuť uhlí pod zemí odepisovat natrvalo. Ne že by to nešlo vůbec, orgán státní správy - Báňský úřad - nebo nějaké příslušné ministerstvo by to asi po mnoha letech úsilí dokázalo, a dokonce si myslím, že současný ministr Brabec by do toho i šel, ale přímý střet s těžařem by představoval velký a táhlý problém.

Jiřetín byl mnoho let v ohrožení a část lidí se už začala těšit na peníze, které od těžařů dostanou za dům určený k likvidaci. Je tu teď tahle část lidí zklamaná?

Někteří určitě jsou. Ale většina z těch, co byla takhle natvrdo rozhodnutá, už své domy dávno prodala tehdejším spekulantům. Až do roku 2014 tady skupovali nemovitosti od lidí, kteří je chtěli prodat - s tím, že to pak dál prodají za vyšší cenu těžařům. Nejvíce kupovali od lidí zadlužených a exekuovaných. Zbyla tady hrstka těch, kteří by taky rádi prodali, ale doufali, že jim dá šachta víc než spekulanti. Ti po usnesení vlády z roku 2015 určitě zklamaní byli, ale myslím, že to je hrozně málo lidí. To ukázaly poslední dvoje komunální volby, to byla vlastně taková referenda. V roce 2014, kdy si spekulanti utvořili vlastní občanské sdružení, s nímž šli do voleb jako politické uskupení, vlastně jen odebrali dva mandáty sdružení Dialog, které už předtím usilovalo o likvidaci Jiřetína. Takže počet mandátů těch, kteří chtěli prodat své domy šachtě a zlikvidovat Jiřetín kvůli uhlí, zůstal stejný (čtyři mandáty z 11 – pozn. red.) To se definitivně potvrdilo v roce 2018 před rokem, kdy už ani Dialog, ani sdružení spekulantů nešly do voleb. Dnes je většina mandátů v držení těch, kteří usilovali o zachování Jiřetína. Jeden mandát má ČSSD, ti bohužel nebyli pro zastavení těžby. Ale tenhle zastupitel velmi dobře spolupracuje, je rozumný, pracuje pro Jiřetín. Volby potvrdily, že naprostá většina lidí tady zůstat chce.

Takže tu zbyla skupina smutných spekulantů, kterým zůstal v ruce majetek k ničemu?

No ano, těm, co to tady skupovali ve velkém od zadlužených lidí, aby mohli postavit falešnou kandidátku, většina domů zůstala a dnes s nimi podnikají, pronajímají je. Osobně si myslím, že se jim ty výdaje nikdy nemůžou vrátit, ale nejsem obchodník – podnikají s nimi jako realitka.

Lidi se chtějí i vracet?

Znám pár lidí,  kteří se odstěhovali, protože nevěřili, že Jiřetín zůstane. Dnes by se rádi vrátili, ale už není kam, jejich domy už jim nepatří a jsou pronajaté. Obecních nebo městských bytů máme asi 140 - ale je to málo, zájem o bydlení je tady velký. A parcel máme taky hrozně málo, jak obec, tak soukromníci. Teď třeba chystáme 18 parcel, dělají se tam sítě - a zájem už je dopředu násobně větší, i když jsme to ještě oficiálně nevyhlásili. Je to malé město v hezkém prostředí, je tu šachta, ale ta za pár let skončí a už teď neškodí prachem a hlukem tolik jako dřív, životní prostředí je výrazně lepší než před pěti lety. Když jely šachty naplno, v noci, když byla určitá vlhkost, to nešlo ani sedět před domem s kafem. Nedalo se povídat, to byl naprosto příšerný hluk. Dnes sem lidé přicházejí z Mostu a Litvínova - hledají místo poblíž, v klidu, ale aby si mohli zachovat zaměstnání. Je tu dostupná doprava a je tu všechno potřebné pro život, všechny základní služby.

Důl se začne od roku 2024 chystat na zatopení a uvažuje se o tom, že by se budoucí jezero propojilo – přes řeku Bílinu – kaskádovitě s jezerem Most zatopeným po těžbě v dolu Ležáky. Je to dobrý nápad?

Myslím, že ano. Zahrnovali jsme to i do konceptu našeho nového územního plánu, protože naprostá většina je na našem katastru.

Podle původních projektů měla být hladina budoucího jezera v Jiřetíně 180 metrů nad mořem a kvůli propojení by musela být vyšší. Jaké to má výhody?

Jezero Most je 199 metrů nad mořem a u nás je teoreticky možné mít hladinu budoucího jezera až 230 metrů nad mořem, což by podle mě bylo už moc, ale někde kolem dvou set metrů by to bylo potřeba, aby se dalo jezero propojit s mosteckým. Sem k nám do lomu ČSA teče řeka Bílina plus čtyři potoky, ty by budoucí jezero přirozeně doplňovaly, a dál by pak voda mohla stékat do mosteckého jezera, aby se nemusela přečerpávat. Vidíme to jako rozumné, do budoucna bude každá velká zásoba vody dobrá. Chceme to využívat i pro obnovitelné zdroje.

Jak?

Celá oblast vytěženého velkolomu ČSA by měla být využívána pro obnovitelné zdroje několikerým způsobem. Na jezeře jsou plánované plovoucí ostrovy se solárními panely. Je to vyzkoušeno na několika místech ve světě a funguje to skvěle. Na plochách, které jsou dnes zničené a nebudou zatopené, vlastně břehy budoucího jezera, by se pak měly pěstovat místní energetické plodiny. A v té ploše by měla být i přečerpávací elektrárna, která by vyrovnávala různé výkyvy v síti, plus k tomu ještě pár větrníků. Podstatou je hlavně fotovoltaika a biomasa. Významné je to v tom, že se nezasáhne téměř vůbec do rostlé krajiny, využije se ta zničená. Zase se tohle území využije pro energetické účely, ale už pro ty čisté. To je stokrát lepší než uvažovat o prodlužování těžby uhlí.

S premiérem jste měli jít k nějakému rybníku, ale už se mu tam po sázení stromů nechtělo, tak rybník z programu zmizel. O co šlo?

Chtěli původně vidět něco, co se bude realizovat z té dotace, kterou nám slavnostně přivezli. Je to dotace na předfinancování změny fosilních zdrojů v domech -  to je tak, že nám poskytnou dotaci, my z ní dáme žadatelům o kotlíkové dotace bezúročné půjčky, a ti žadatelé nám ji pak vrátí z dotace, kterou dostanou z kraje nebo z Fondu životního prostředí. A my už to nebudeme vracet státu, respektive Fondu životního prostředí, ale budeme to používat na ekologické projekty na našem území.

A to bude ten rybník, který chtěl premiér původně vidět?

Ano. Chceme obnovovat dvě vodní plochy, které se dlouhodobě nevyužívají a jsou na našem území, a taky ty peníze použít pro fotovoltaické elektrárny na čtyřech obecních domech včetně školy. Chtěli vidět jeden z těch rybníků, tak jsme naplánovali návštěvu toho nejbližšího, asi dvě stě metrů od radnice, nakonec to nevyšlo. Ale nevadí, stejně by viděli jen věky suchý bývalý rybník. Je tam ale velmi vydatné prameniště, které má stejnou sílu i v době největšího sucha a - ta voda jde pryč, což je škoda. Takže obnovíme rybník.