Nerovnost nevyléčí ani štědrá MacKenzie Bezos

Dva měsíce po rozvodu, který z ní udělal jednu z nejbohatších žen světa s odhadovaným majetkem ve výši 36 miliard dolarů, oznámila MacKenzie Bezos, že se postupně svého bohatství hodlá vzdát.„Mám obrovské množství peněz a chci ho sdílet,“ napsala úspěšná spisovatelka a bývalá žena zakladatele Amazonu v dopise oznamujícím její rozhodnutí. „K filantropii budu přistupovat s rozmyslem, protože taková věc chce čas, úsilí a péči, ale na druhé straně už nechci otálet. A hodlám to dělat tak dlouho, dokud trezor nebude prázdný.“

Pro začátek upsala polovinu jmění známé nadaci pro štědré miliardáře Giving Pledge, což její bývalý manžel ocenil předevčírem na Twitteru poznámkou, že je na svou exmanželku za takový postup pyšný.  „Radši plať daně, Jeffe,“ napsal pod Bezosův vzkaz jiný twitterový uživatel (s narážkou na fakt, že bezkonkurenční boháč Bezos nezaplatil za loňský rok na daních ani dolar) a magazín Wired vzal jeho šťouchnutí jako odraz k textu o úskalích dobročinnosti současných superboháčů.

Dobročinnost v USA má dlouhou tradici. Jak upozorňuje Wired, už v roce 1889 napsal ocelářský magnát a možná jeden z nejbohatších lidí v dějinách Andrew Carnegie  text Evangelium bohatství - vyzývající majetné lidi k darům pro veřejné instituce jako knihovny, univerzity apod. Carnegie doufal, že tato štědrost bude „lékem na dočasnou nerovnost v rozdělování statků, povede ke smíru mezi bohatými a chudými a k vládě harmonie“. Bohužel, píše Wired, nestalo se: nerovnost je dnes v USA a menší měrou v západním světě vůbec větší než za Carnegieho časů.

Nadaci Giving Pledge (GP) založili v roce 2010 tři tehdy nejbohatší lidé světa – Bill a Melinda Gatesovi a Warren Buffett – a dodnes se na ni se slibem věnovat většinu svého jmění na dobročinné účely upsalo více než 200 miliardářů ze 23 zemí. Cíl je stejný, jaký měl v předminulém století ocelář Carnegie: přispět k řešení tíživých problémů současnosti.

Podle kritiků má ale Giving Pledge a další podobné iniciativy v boji s nerovností jen malý význam. Pokud se MacKenzie Bezos a její kolegové z listiny dárců rozhodnou pozdržet tok svých darů, nebude to mít pro ně žádné následky; platby pro GP stojí pouze na „morální dohodě“ a je těžké vystopovat, zda signatáři své sliby plní (podle zprávy agentury Bloomberg z roku 2015 někteří asi ne).

Stručně řečeno: charitativní snahy příslušníků jednoho procenta nejbohatších pozemšťanů, jakkoli jsou bohulibé, nemohou napravit nerovnost, ze které tito „majitelé klíčů“ profitují. „Ať chtějí či ne, nejbohatší a nejmocnější jedinci bojují na obou stranách této války,“ cituje Wired bývalého sloupkaře New York Times a velkého kritika filantropie moderních superboháčů Anandu Giridharadase. „Za bílého dne vytvářejí problémy, které se pak večer pokoušejí vyřešit dobročinností - ale to prostě nemohou dokázat.“

Mezitím odpor k nerovnosti roste: 76 procent amerických voličů je podle posledního průzkumu serveru Politico přesvědčeno, že velcí boháči by měli platit vyšší daně. A jejich hlas má odezvu v politických plánech. Prezidentští kandidáti do nadcházejícího souboje o Bílý dům Elizabeth Warren a Bernie Sanders už ohlásili záměr progresivně zvednout v případě volebního vítězství daně tak, aby zmíněné jedno procento nejmajetnějších muselo platit za svůj díl koláče férovou část. To je podle nich účinnější lék na nerovnost než Carnegieho dobrota.