Myslivci by chtěli lovit rysy
Vědci vydali unikátní studii o změnách v postojích myslivců vůči šelmám
Aktuální Respekt přináší článek Komu vadí vlk, jenž mapuje proměnu vztahu Čechů k zdejším predátorům. „Když se v devadesátých letech v Beskydech objevili vlci, rušily se některé dětské tábory. Dnes se čím dál víc lidí hlásí na sledování vlků s hlídkami, s větším pochopením o nich referují i média,“ říká v něm expert na velké šelmy Hnutí Duha Miroslav Kutal.
Že se zlepšuje vztah společnosti k vlkům i dalším šelmám, které se do českých lesů vracejí, ukazují i zákony přijaté na jejich ochranu. Přesto se začátkem října na Českolipsku zřejmě našel zastřelený vlk. A právě nedávno zveřejněná studie České zemědělské univerzity (ČZU) umožňuje porozumět tomu, kdo a proč tu šelmy zabíjí navzdory názoru, který dnes ve společnosti převládá.
Podle ekologů mačkají prst na spoušti nejčastěji myslivci nebo zemědělci, kterým vlk či rys zabil hospodářská zvířata - byť stát v takových případech garantuje odškodné. Proto se právě na mysliveckou veřejnost zaměřil tým profesora Jaroslava Červeného z Katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU. Po názoru na návrat šelem pátrali už v roce 2001, a protože je tu nejrozšířenější šelmou rys ostrovid, tázala se anketa právě na něho. Anonymní anketou tehdy zpovídali myslivce, studenty středních lesnických škol a univerzitní studenty, kteří již absolvovali předmět Myslivost. A v letošním roce ji zopakovali.
Z ankety především vyplynulo, že tolerance myslivců stoupá s úrovní vzdělání. Univerzitní studenti označili rysa za přirozenou součást naší přírody zhruba o třetinu častěji než myslivci; středoškoláci se pohybovali mezi nimi.
Mezi vysokoškolskými studenty byl zároveň i nejvyšší podíl těch, kdo si myslí, že by rys neměl být v Česku legálně loven. Pro celoroční ochranu rysů se vyjádřilo 23 % z nich, tedy o 7 % víc než v roce 2001. Naopak pro zákonem posvěcený odlov je drtivá většina myslivců. Zároveň od roku 2001 stoupl počet myslivců, kteří se anonymně přiznali, že už někdy nějakého rysa ulovili.
Dotyční se tím vystavují – stejně jako kdokoliv další, kdo by rysa zastřelil - riziku tříletého vězení a až dvoumilionové pokuty (200 tisíc korun zaplatí za zabití v chráněném území fyzická osoba, až dva miliony právnická osoba). Touha je ale evidentně silnější. Příčiny ilegálního odlovu se totiž oproti roku 2001 výrazně změnily. Pakliže v roce 2001 byly podle výzkumu hlavním důvodem škody na zvěři a úbytek stavů, nyní se rysi loví hlavně pro trofej a kvůli loveckému zážitku.
U myslivců zaznamenal průzkum pokles prvního důvodu ze 76 na 38 procent - a naopak nárůst druhého důvodu z 28 na 48 procent. K dalším, méně častým motivacím patří škody na hospodářském zvířectvu, komerční lov, nedostatek osvěty či informací, že rys je loveckým konkurentem myslivce.
Průzkumu se v roce 2001 zúčastnilo 171 myslivců zejména z jihozápadních Čech, 133 studentů středních lesnických škol v Písku a Vimperku a 78 univerzitních studentů ČZU v Praze. Letos je ve výsledcích zahrnuto 184 myslivců ze stejné lokality, 147 studentů střední lesnické školy v Písku (ve Vimperku byla zrušena) a 136 studentů ČZU v Praze.
Hnutí Duha, které rysy a další šelmy pomocí terénních hlídek a fotopastí monitoruje, odhaduje počet rysů na českém území pod sto kusů, vyskytují se hlavně na Šumavě a v Beskydech. Přesné číslo zabitých rysů není známo, podle ochranářů jde ale od listopadové revoluce o několik set kusů.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
