Komisi pro útlum uhlí budou hlídat těžební bossové i jeden miliardář

Lídři české uhelné energetiky vzali debatu o útlumu svojí suroviny vážněji, než se dosud předpokládalo. V pracovních orgánech nedávno zřízené uhelné komise, kde se má plán útlumu zpracovat, se objevili nejvýše postavení manažeři těžebních společností. Složení pracovních skupin dosud nebylo známé, kompletní složení shromáždili až nyní zástupci Hnutí DUHA. Pracovní skupiny jsou tři a každá z nich má pro hlavní uhelnou komisi zpracovat část úkolů, které se případného útlumu týkají. Ve třech skupinách a hlavní komisi sedí dohromady 64 lidí.

V první skupině, která má debatovat o harmonogramu útlumu využití uhlí, jsou mimo jiné hlavní majitel Sokolovské uhelné František Štěpánek (podle časopisu Forbes jeden z čtyřiceti nejbohatších Čechů) nebo Luboš Pavlas, generální ředitel holdingu Seven Energy, pod který spadají mostecké lomy, elektrárna Chvaletice a další firmy Pavla Tykače.

Pavlas má za sebe v seznamu jako zástupce generálního šéfa ČEZ Daniela Beneše, který je zároveň členem zastřešující komise a vedoucím druhé pracovní skupiny pro legislativu spojenou s případným útlumem uhlí. V druhé skupině je dále šéf Tykačovy Vršanské uhelné Vladimír Rouček. Ve třetí skupině pro identifikaci sociálních a ekonomických dopadů je pak mimo jinými šéf Ivo Pěgřímek, šéf Severočeských dolů spadajících pod ČEZ, a ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

Ve všech třech skupinách a v hlavní komisi jsou dále nejčastěji poslanci, lokální politici, odboráři, lidé z dotčených úřadů a akademického světa nebo zástupci neziskových organizací zaměřených na ochranu životního prostředí. Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima v Hnutí DUHA a člen dvou pracovních komisí, si vysvětluje silné zastoupení průmyslu jako příznak, že komise a její závěry budou mít svoji váhu, ale i jako možnou bariéru dobrat se v otázce útlumu radikálních kroků.

„Určitě je jedním z důvodů těchto nominací snaha pohlídat si řešení. Tedy usilovat o to, aby se doly nezavíraly, nebo v případě útlumu být u toho a domluvit si co nejlepší kompenzace,“ míní Koželouh. Kompenzace se mohou týkat mimo jiné odstavování uhelných elektráren a toho, jak stát bude případnou útlumovou politikou vynahrazovat firmám ušlý zisk.

Z uhlí se v Česku vyrábí skoro polovina elektřiny a většina tepla pro centrální vytápění ve městech. Jde o hlavní zdroj skleníkových plynů, k jejichž redukci se vláda hlásí, stejně jako k odklonu od uhlí – pro útlum nicméně neexistuje žádný jasný harmonogram, nejsou známy ani mechanismy, jak útlum zařídit a firmy či spotřebitele k němu přimět nebo motivovat.

Právě proto vznikla letos v létě uhelná komise-  „s úkolem poskytnout vládě ČR objektivní a v maximální možné míře konsensuální výstupy s ohledem na budoucí využití hnědého uhlí v ČR včetně všech souvisejících aspektů". Komisi vedou ministr průmyslu a vicepremiér Karel Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec. Podle Brabce by první závěry měly být koncem příštího roku.