0:00
0:00
Společnost20. 10. 20197 minut

Klingonská gramatika je složitá

Od Tolkiena k Avatarovi. S autorem knihy o fiktivních a konstruovaných jazycích

Miloš Hroch
Star Trek

Slova jako dracarys vstoupila do běžné řeči statisíců fanoušků seriálu Hry o trůny. Někteří z nich se vznešenou valyrštinu učí i pomocí jazykové aplikace Duolingo, jiní tu studují klingonštinu - jako švédský novinář a lingvista Yens Wahlgren, který zájemce do světa konstruovaných řečí uvádí v knize Stopařův průvodce po galaxii jazyků. „Klingonská gramatika je velmi komplikovaná, je to přece mimozemský jazyk,“ vysvětluje v rozhovoru Wahlgren, který byl nedávno v Praze.

Vaše kniha je plná až nerdských detailů. Jak dlouho vznikala?

↓ INZERCE

Hodně let, vždycky mě fiktivní a konstruované jazyky zajímaly. Pracoval jsem jako novinář a do textů jsem se vždy snažil dostat o nich aspoň zmínku. Souběžně jsem studoval a pracoval na bakalářské práci Klingonština jako lingvistický kapitál. Knihu jsem poté psal ve volném čase, aniž bych tušil, komu ji nabídnout. Jednou jsem ale napsal do nakladatelství a po pár dnech odepsali: „Tohle zní naprosto úžasně, nerozumíme ani jediné řádce, prosím, vysvětlete nám to.“ Ve Švédsku kniha vyšla v roce 2015, pro české vydání jsem ji rozšířil – například o „wakandštinu“ z Černého pantera nebo „heptapodštinu“ ze sci-fi Příchozí. Nyní pracujeme na překladu do angličtiny.

Jazyky jste si prý vymýšlel už jako dítě…

Možná to je paradoxní, ale nejsem na jazyky vůbec dobrý. Těžko se učím gramatiku, ale zajímá mě tenhle fenomén. Ve třetí třídě jsem sledoval kreslené Šmouly. Tvůrci pro ně vymysleli šmoulí jazyk, který zaměňuje některá slova ve švédštině a je založený na idiomech. Se spolužákem jsme jím začali mluvit a přišli jsme si strašně mazaní, protože nám ostatní nerozuměli. Potom jsem propadl knihám J. R. R. Tolkiena a především jeho jazykovému průvodci, ze kterého jsem opisoval runové písmo a vymýšlel si své symboly.

Stačí, když existuje kostra jazyka. Fanoušci se už postarají o zbytek.

Největší prostor dáváte v knize klingonštině, jíž mluvila známá domýšlivá rasa ve Star Treku. Rozumíte jí?

Slyšel jsem, že v USA se používá takové pořekadlo: „Byl jsem na přednášce a byla to totální klingonština, nerozuměl jsem ani slovo.“ U nás říkáme to samé se starořečtinou. Ale abych odpověděl. Momentálně si dávám krátkou pauzu, jinak jsem studoval klingonštinu každý den na Duolingu – ale jsem teprve na druhé úrovni. Klingonská gramatika je navíc opravdu složitá. Na Duolingu je zhruba půl milionu lidí učících se klingonštinu, uživatelů studujících valyrijštinu ze seriálu Hra o trůny je ještě víc, kolem 900 tisíc. A mimochodem, hezky se tady ukazují rozdílné přístupy v tvorbě jazyka.

V čem?

I na Duolingu vytvořili klingonštinu přímo fanoušci odzdola, kdežto valyrijštinu do aplikace zadal přímo její tvůrce David J. Peterson. Valyrijština je nový jazyk oproti „prastaré“ klingonštině. Klingonština je ale živější, dokonce si u nejnovějšího seriálu Star Trek: Discovery můžete ve Švédsku na Netflixu vybrat mezi švédštinou, angličtinou a klingonštinou.

Když je klingonština vzniklá v 80. letech nejstarším a zároveň nejživějším popkulturním jazykem, jaké jsou „dlouhodobé“ vztahy mezi trekkies, tedy fanoušky Star Treku, a klingonisty?

Když jsem pro svoji bakalářskou práci dělal rozhovory s klingonisty, většina z nich se nepovažovala za fanoušky Star Treku – ale právě za fanoušky lingvistiky. Klingonština je zajímavá tím, že je postavená tak, aby vytvářela dojem mimozemského jazyka a pravidla i konvence lidských jazyků záměrně porušuje. Vtipné bylo sledovat emoce uvnitř fandomů. Fanoušci provozující cosplay – tedy ti kteří se převlékají za postavy ze Star Treku – tvrdili, že jim fanoušci klingonštiny dělají špatné jméno: „Převléknout se za Spocka? To je normální, ale naučit se celý jazyk, který nikde nepoužiješ, nepřeháníte to trochu?!“

Vytvořili si fanoušci klingonštiny i nějaké dialekty?

V klingonském hnutí lze sledovat různé tenze, především ve vztahu ke kánonu, který střeží tvůrce jazyka, americký lingvista Marc Okrand. Každičké nové slovo musí schválit právě on. A není to tak jednoduché. Skládají se seznamy slov a on nazpět pošle deset různých slov, které lze použít v různých situacích. Navíc se proslýchá, že Okrand má doma zajatého klingona a všechno konzultuje sním. Někteří fanoušci se tímto zdlouhavým procesem neobtěžují - a tam začíná boj o kánon.

Avatar Autor: FOX

Pokud se naučíte fiktivní jazyk, otevře vám nové vrstvy příběhu?

Jsem o tom přesvědčen. J. R. R. Tolkien byl fanatik do jazyků, starořečtinu se začal učit v šesté třídě a k tomu si vymýšlel jazyky už od mala – včetně elfštiny. Bylo to dávno před tím, než napsal Hobita, Pána prstenů a Silmarillion. Potom mu to ale nedalo a přemýšlel: kdo jsou ti lidé mluvící takovým krásným jazykem? Z jazyka se mu začal skládat celý svět. Právě elfština je sice v jeho knihách spíše pod povrchem, ale pokud jí rozumíte, dovede vás dál.

A pokud vynecháme fantasy?

Vezměte si Mechanický pomeranč od Anthonyho Burgesse, kdy se při čtení učíte slang zvaný jazyk týnů odvozený z ruštiny. Ve společnosti, kterou Burgess popisuje, sice nevládnou komunisté, ale propaganda Sovětského svazu je zjevně silná, aby se na ni teenageři chytili – a používáním svého slangu rebelují proti vládnoucí generaci rodičů. A v Orwellově klasice 1984 zase vidíte, že jazyk je i nástrojem kontroly. Když ze slovníku vymažou revoluci, je pryč. Jestliže ji neumíte pojmenovat, jak ji chcete provést?

Tvrdíte, že konstruované jazyky budou mít v popkultuře větší význam.

Valyrijština, klingonština nebo na’vijština z Avatara nastavily standard. Mimozemský jazyk dnes musí být autentický. Filmaři si tak najímají konlangery, odborníky na konstruované jazyky, i kdyby měli vymyslet pár frází. A určitě to povede i k jejich živému rozvoji. Z historie víme, že stačí, když existuje kostra jazyka – fanoušci se už postarají o zbytek. 

Zmiňovaný David J. Peterson je jediný konlanger, tedy odborník na konstruované jazyky, zaměstnaný na plný úvazek. V knize popisujete, že měl pro Hru o trůny vymyslet nějakých 1700 slov, ale momentálně je jeho cílem slovník valyrijštiny rozšířit na 10 tisíc slov. Je v něm tedy také kus fanouška?

Peterson je konlanger, který vytváří jazyky od velmi útlého věku. Pro srovnání: Marc Okrand byl původně lingvista a před Star Trekem, ale o vymyšlené jazyky se nezajímal, podobně na tom byl Paul Frommer s doktorátem z perštiny, který vymyslel zmíněný jazyk Na´vi pro Avatara. Ale Peterson má jiné zázemí, byl od počátku velice aktivní ve fanouškovské scéně. HBO ho najala přes organizaci The Language Creation Society (Společnost pro tvorbu jazyků) a Peterson vyhrál konkurz. Jedna novinářka se ho pak zeptala, jakými jazyky se inspiroval: vyjmenoval jich asi pět, ale nikdo je neznal, protože všechny byly jeho!

Funguje to tedy oběma směry, tedy že konstruované jazyky otevírají dveře k lingvistice?

Myslím že tu je ve hře právě zápal „fanouškovského odborníka“. Já mám rád červené víno, ale neptám se, odkud se vzalo, nebo jak se jmenuje – je mi to jedno. Někdo jiný ale ví o červeném vínu všechno a zesiluje mu to prožitek. Tohle je stejný drive: chcete se dozvědět víc o něčem, co máte opravdu rádi.  Začnete se v tom víc vrtat a systematicky studovat danou věc. Možná vás tyhle věci ve škole otravovaly, ale skrze popkulturu můžete podobný zápal znovu objevit. Jedna polská lingvistka vyučuje svůj předmět na univerzitě pomocí konstruovaných jazyků – je to asi extrémnější, ale lze se jim jednodušeji podívat „pod kapotu“.  A ano, slyšel jsem o klingonistovi, který se perfektně naučil klingonštinu a tehdy si uvědomil, že ho jazyky zajímají – takže se vrátil do školy studovat lingvistiku.

Autor působí na katedře mediálních studií FSV UK


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].