Kde znají Karla IV. Zkrácená verze projevu ministra kultury

Vážení čtenáři, protože jistě nemáte čas věnovat se dopodrobna rozboru nezapomenutelného středečního vystoupení ministra kultury Antonína Staňka v Poslanecké sněmovně, přinášíme vám ho ve zkráceném znění se stěžejními pasážemi (pozor, jde o humor). 

„Vážené kolegyně, vážení kolegové, všichni jsme lidé. Takže bych byl velmi opatrný, co se týče velikonočních poprav. Mohu říci, že katastrofická vize kultury byla naplněna. Já si neumím představit jediného běžného prostého člověka v této zemi, který si přeje určitý plat, chce ho mít a bude ho mít za jakoukoli cenu. Nezlobte se na mě, ale někdy musíme jednat s ohledem na zákon. A já jsem bez udání důvodu ty důvody jasně zformuloval, tak abych tam mohl sdělit to, co opravdu sdělit chci, to, co sdělit potřebuji a to, co sdělit musím. Výjimečně před televizními kamerami a dalšími záznamovými zařízeními.

Takže z velikonočních poprav je pouze indická výstava a neptejte se lidí v Národní galerii, která spíše patří do Národního muzea. My s tím nejdeme do médií, my s tím nejdeme do televize. Mně nejde kydat hnůj, jestliže já tady budu špinit a kydat, tak rozhodně demise nedemise. No ano, podám rezignaci. To jsem napsal, to jsem předal a já se omlouvám, nechal jsem se strhnout. Nicméně teď jsem odvolán a zcela rozhodně nejsem ministr kultury, byť se to mnohá média snaží takto interpretovat. No nevím, jestli je běžné v Plzni odevzdávat klíče.

Co říci dál, je toho hodně, já prostě nechci sahat na zaměstnance, já jsem dal jasný příkaz náměstkům, že prostě se sahat nebude. Jednou z prvních věcí, kterou jsem zrealizoval, bylo vytvoření Národního muzea v přírodě. Tak teď se podívám ještě kousek dál. Víte, já jsem strašně dlouho byl slušný. Já jsem si vždycky říkal, ano, udělal jsem chyby, ale kdo z vás je bez chyby? Já ale zjišťuji, že už delší dobu s tím nemám problém. Blob nikdo zpochybňovat nemůže. Můžeme mít názor, ale určitě ne memorandum. (Smích v sále).

Já za to nemůžu, vy jste byl strašně dlouhý, ale já jsem slušný, já to furt říkám, že já jsem přehnaně slušný. Já už vidím, ne? Tak to jsem vás, ne. Já chci říct jednu věc. Já si myslím, že udělal jsem spousty chyb. Ale minimálně mi nemůžete vytknout Veleslavín. Přece jenom nejsem Pražák. Ale je to šestka, že jo? Děkuji. Já si myslím, že po celé ČR je spousta měst, které znají jméno Karel IV. Takže, prosím, nevytýkejte mi, že jste mě nasměrovali do Týna nad Vltavou. Oni to tam postavili vlastníma rukama. A kdo tam byl? Nikdo.

Tak, nebudu to zdržovat, ale mám ještě asi dvacet stránek. Jednu mám vyčerpanou, druhou mám vyčerpanou, no to je perlička, to je skvělé. Já myslím, že Národní divadlo má hodně pozemků. Co tu máme dál? (Smích v sále.) Jasně. Staněk, to je ten, který chce zadupat pod černou zem. Podívejme se na to. A nebudu to teď rozebírat dopodrobna. Já jsem byl s panem poslancem Polčákem. Vidlema do stoupy. Jako primátor jsem čtyři roky, čtyři roky bojoval s tím, že na mě dneska kydají hnůj. A já jsem na to hrdý. Od začátku! My jsme jako práce nějakého šíleného človíčka na magistrátu, který se zbláznil. Ostuda!

Ano, kultura mě nemusí mít ráda. Ano, to bude černá díra, proč má být jenom stát tou dojnou krávou? Tak tady nenasazujte mně úplně tu psí hlavu. Já přece nebudu sedět v Nostici - možná podle vás jsem měl zamknout, asi by mě stejně pak zavřeli - a vypadnout. Nevypadl bych. Já tam pracuji, protože když už tam jsem, tak pracuji.

Víte, kultura nikdy nerozdělovala národy. A já jsem moc rád, že za druhé světové války mě ještě bude čekat jeden trest, za který budu popraven a zastřelen. (Smích v sále.)  V Památníku Lidice je seznam lidí, kteří jsou nominováni. Nejdou zrovna někomu přes ústa? Já jsem se ptal, proč v Ležácích, když tam byla delegace? Prostě my si tady pořád hrajeme. No, nebojte, buďme apolitičtí, buďme političtí.

A to je asi všechno, co jsem vám chtěl říct. (Potlesk v sále.) Co se týče mého vystoupení, tak já jsem příliš slušný. A protože mě měl v ústech pan Baxa prostřednictvím pana předsedajícího, tak jsem se snažil mluvit. To, že jsem nemluvil, já nezpochybňuji. Jsem členem sociální demokracie (ťuká rázně do řečnického pultu), i když mě to stálo velkou část mé politické kariéry. OK. Víte, u nás to v té vládě funguje. Existuje pan premiér, takže budu na něj zlý. Takže tolik. (Potlesk poslanců ANO.)“