Karlova univerzita nabídne imigrantům studium bez školného

Dvě největší české vysoké školy, brněnská Masarykova a pražská Karlova univerzita, jsou připraveny pomoci uprchlíkům. První z nich chce více spolupracovat s uprchlickými tábory. Rektor Mikuláš Bek vyzval studenty i zaměstnance k vnitřní debatě a společnému hledání cesty pomoci. „I kdyby se podařilo obnovit všechny hraniční ploty v Evropě a zavést tu nejdokonalejší kontrolu pohybu migrantů, je zřejmé, že někteří u nás zůstanou. A bude třeba řady nástrojů k řešení tohoto problému, od odborné expertízy na problémy migrace a integrace přes lékařskou, právní a tlumočnickou asistenci až po materiální pomoc a dobrovolníky, pomáhající s integrací. A to je to, co univerzita může pro dobro věci udělat,“ píše Bek na Facebooku.

Univerzita dlouhodobě spolupracuje se sociálním zařízením Zastávka u Brna, kvůli současnému nárůstu imigrantů je však potřeba spolupráci rozšířit. Je tedy možné, že se budou začátkem podzimního semestru vyučující a studenti práva, medicíny, pedagogiky nebo třeba sociální práce podílet na větší pomoci. „Konkrétní podoba bude zřetelná až koncem září, dříve to nepůjde, neboť studenti mají stále prázdniny. Rád bych debatoval se studentskou komorou akademického senátu i dalšími kolegy. Přál bych si, aby nyní zapřemýšleli, jak pomáhat ve spolupráci se státem i neziskovými organizacemi," řekl Bek Aktuálně.cz.

Karlova univerzita v Praze šla ještě dál. Vedení školy v čele s rektorem Tomášem Zimou se totiž rozhodlo poskytnout některým azylantům studium na univerzitě bez nutnosti placení školného. Tuto možnost nabízí Fakulta sociálních věd, Fakulta humanitních studií, Pedagogická a Filosofická fakulta. Zima chce úspěšným žadatelům o azyl také zajistit ubytování, které bude škola hradit ze svých zdrojů. „Podmínkou přijetí je úspěšné absolvování přijímacího řízení včetně zkoušky z angličtiny a splnění dalších podmínek stanovených v přijímacím řízení. Předpokládáme, že se bude týkat přibližně 10 studentů se statutem imigrant/uprchlík a že je bude možné přiřadit při studiu do studijních skupin s „běžnými“ samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce,“ uvádí na webu univerzity.

Pomoc je dalším krokem akademické obce, jenž by měl napomoci ke změně společenské nálady kolem imigrantů a ukazovat snahu nalézt namísto odmítání pozitivní řešení. Prvním se stala nedávno uveřejněná Výzva vědců, kterou dosud podepsaly necelé tři tisíce vědců a více než šest tisíc osob mimo akademickou půdu. Autoři prohlášení se chtějí „důrazně vymezit proti tomu, jakým způsobem je v naší zemi rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost - dopřáváním sluchu extremistickým hnutím, šířením překroucených i zcela lživých zpráv, které posilují paniku, jež ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi, diskriminaci i k násilí z nenávisti.“

Bek ani Zima nicméně výzvu vědců o svůj podpis nedoplnili. Mikuláš Bek to vysvětluje takto: „Uložil jsem si při nástupu do role rektora takové omezení, že nebudu signovat kolektivní prohlášení a petice, nýbrž budu mluvit za sebe a za své výroky budu nést sám zodpovědnost.“