Jourová: Chci, aby inspektoři hned začali hledat ošizené potraviny

Evropská směrnice o nekalých obchodních praktikách bude výslovně uvádět, že je zakázáno prodávat v různých zemích Unie shodně vyhlížející produkty, ovšem s výrazně odlišným obsahem. Evropská komise tím vyhověla mladším členským zemím ze střední a východní Evropy, které dlouho kritizovaly dvojí kvalitu potravin. Návrhy změn ve směrnici představila komisařka pro ochranu spotřebitele Věra Jourová.

Součástí návrhů je i možnost, aby spotřebitelská organizace vymáhala odškodnění, náhradu, výměnu či opravu zboží jménem zákazníků, kteří se stali obětí nezákonných obchodních praktik. Na celoevropské úrovni komise pro případy újmy způsobené velkému počtu zákazníků napříč EU zavádí pokutu až v maximální výši čtyř procent ročního obratu v každé ze zasažených zemí. „V globalizovaném světě mají velké společnosti obrovskou výhodu nad jednotlivými zákazníky, to chceme srovnat,“ říká Jourová. 

Co je to hlavní?

Slíbila jsem, že budu nápomocna, aby ošizené výrobky zmizely z trhu. Připravujeme metodiku, aby mohly národní inspekce testovat produkty a zahájit řízení s výrobci. Podle našeho právního názoru je to sice možné už dnes, ale je dobře, že ve směrnici o neférových obchodních praktikách bude výslovně napsané, že dvojí kvalita je zakázaná. Že je zakázáno, aby se na společném evropském trhu nacházely dva produkty pod stejnou značkou, které mají různé složení, různou kvalitu. Když si člověk koupí jogurty v Německu a v Česku, zjistí, že v těch prvních je ovoce a ve druhých jen náhražka. To je klamání spotřebitele.

Říkala jste, že podle vašeho právního názoru směrnice na dvojí kvalitu už dnes pamatuje.

Říká právě to, že spotřebitel nemá být klamán. Očekává, že produkty mají stejnou kvalitu, ať je koupí v Německu, nebo v Česku. Ale nebylo tam napsáno natvrdo, že je nefér obchodní praktika produkovat výrobky pod stejnou značkou, které vykazují významně odlišné složení. Bude chvíli trvat, než proběhne legislativní proces. Změny ve směrnici navržené komisí musí schválit všechny členské státy a evropský parlament; odhaduji, že to bude trvat rok a půl. Ale už teď se může konat. Děláme onu metodiku pro testování produktů, národní inspektoři ji dostanou v květnu nebo červnu. A testovat mohou již dnes, podle ustanovení o klamání spotřebitele. A tlačit, aby zmizely jogurty s ovocnou náhražkou místo ovoce, pizza, na které je méně sýra, málo masa v konzervě, nebo maso nahrazené separátem.

Proč vlastně děláte metodiku pro inspektory?

Někteří producenti argumentovali tím, že se srovnávají jablka s hruškami, že každá národní inspekce sleduje něco jiného. Řekla jsem dost, uděláme jednotnou metodiku pro všechny státy, a nikdo už nebude říkat, že se to měří různě a bůhvíjak.

Jak dělá komisařka metodiku? To je přece docela odborná práce…

Samozřejmě, že na tom pracují experti z jednotlivých členských států, je to hodně technická věc. Naše evropské výzkumné centrum vše koordinuje, pozvalo experty ze šestnácti zemí včetně Česka. Jsme v kontaktu se zástupci značek a zastřešující organizací výrobců Drinks and Food; jsou u toho, když připravujeme noty pro testování. Společná práce je důležitá, aby pak metodika a samo testování nemohly být zpochybňovány.

Jak je dnes test zpochybňován? Jak se dá zpochybnit, že v jednom jogurtu je ovoce a ve druhém náhražka?

Obecně je to tak, že se výrobci vymlouvají právě na to, že nevědí, jak se testování dělalo. Nebo říkají, že Češi mají jiné chuťové preference než Němci a snaží se jim vyjít vstříc. Podle mě jsou to ale výmluvy, není to argument, který by ospravedlnil, že je v konzervě místo masa kuřecí separát. Jiná věc samozřejmě je, když výrobce využívá místní zdroje, a to je důvodem jiného složení. Nebo když skutečně prokáže, že si něco tak abstraktního jako chuťové preference zjistil; že je to něčím podloženo a není to jen zástěrka pro ošizený produkt.

Co vás ke změně směrnice přimělo?

Vztek lidí. Když Čech nakoupí v Německu a zjistí, že tam je v jogurtu ovoce a víc masa v konzervě, štve ho, že je brán jako druhořadý spotřebitel, který je méně náročný a víc snese.

Jak stará je praktika dvojí kvality?

Je to dlouhodobá věc a určitou roli v tom hraje to, že lidé v nových členských zemích vyžadovali nižší ceny. Ale je nejvyšší čas s tím skoncovat, lidé ve střední a východní Evropě si zaslouží stejnou kvalitu jako lidé na Západě. A netýká se to jen nás, například rybí prsty ve Francii jsou méně kvalitní než v Německu.

Bylo těžké změnu prosadit?

Bylo, kolegové ze západní Evropy to dlouho nebrali jako vážný problém, ale jako umělou věc, bouři ve sklenici vody.

Dala jste jim různě kvalitní výrobky stejné značky ochutnat?

Tohle jsem udělala, když jsem letěla přes Vídeň na Slovensko, nakoupila jsem rakouské a slovenské sušenky – v těch prvních bylo máslo a v těch druhých palmový olej. Dnes už je máslo ve všech.

Bude stát sjednocení kvality výrobce hodně peněz?

To nevím, do cenotvorby jim nevidím. Ale myslím, že investovat do důvěry šedesáti milionů lidí, kteří žijí ve visegrádské čtyřce, se jim vyplatí. Koneckonců Česká potravinářská komora už oznámila, že dva obchodní řetězce nebudou na český trh distribuovat zboží, kterého se dvojí kvality týká.