Jak dlouho trvá, než se z předsevzetí stane návyk?

Chcete-li, aby vám vydrželo letošní novoroční předsevzetí, tohle je praktický výzkum: jak dlouho trvá vytvořit si v chování nový návyk? Rozšířená odpověď je 21 dní, ale realita je jiná - někdy hodně. Dnešní aktuální sekce knižního serveru DelanceyPlace k tomu přináší pohled Jeremyho Deana, autora knihy Vytvořit si zvyk a přestat s ním: Proč některé věci děláme a některé ne, a jak to provést, aby rozhodnutí něco změnit přineslo výsledky (Making Habits, Breaking Habits: Why We Do Things, Why We Don't, and How to Make Any Change Stick).

Google má odpověď na otázku po délce tuhnutí nové změny ve zvyk jasnou: Podle naprosté většiny nabídnutých webových stránek je to tak, že pokud nějaké chování opakujete 21 dní po sobě bez přestávky, vytvoříte si nový zvyk. Většina těchto „výzkumů“, dává ironicky do úvozovek školený psycholog Dean, nijak nespecifikuje, o jaký typ nového chování jde a za jakých okolností nový zvyk vzniká - ať už chcete přestat kouřit, začít si psát deník nebo skákat přes švihadlo, všechno co potřebujete k trvalému návyku či změně je dělat to bez výpadku každý den po rovné tři týdny.

Podle Deana ale toto číslo nemá žádné vědecky podepřené opodstatnění. On sám se proto u stanovení návykové lhůty opírá o výzkum vědců z londýnské University College, kteří před deseti lety zkoumali po tři měsíce skupinu 96 dobrovolníků. Každý z nich dostal za úkol zvolit si nějaké nové chování, které se dá denně opakovat a které by chtěl proměnit ve svůj zvyk. Většina vybraných cílů měla něco společného se zdravím: Lidé si vybírali věci a la „jíst každý den po obědě kousek ovoce“, „každý den patnáct minut běhat“ a podobně.

Každý účastník se po dobu výzkumu musel denně zalogovat na určenou webovou stránku a podat zprávu, jestli zvolený úkol plní a jak automatické (což je jedna ze základních charakteristik návyku) jim to plnění s ubíhajícím časem připadá.

Takže jak dlouho to trvá, než vznikne návyk? Zjednodušeně řečeno, prostým zprůměrováním výsledků jednotlivých účastníků je to 66 dní. Samozřejmě v detailu byly mezi dobrovolníky velké rozdíly, odrážející obtížnost toho, co se lidé rozhodli dělat. Lidé chtějící si zautomatizovat vypití sklenice vody po snídani dosáhli svého cíle po uplynutí maximálně 20 dnů, zatímco ti toužící jíst pravidelně kousek ovoce po obědě na to potřebovali dvojnásobnou délku a „desetiminutová přestávka po snídani“ potřebovala k proměně ve zvyk padesát dnů.

„Všeobecně vzato výzkumníky překvapilo, jak pomalu se nový zvyk formuje,“ píše Dean. Studie sbírala data jen 84 dní a když vědci protáhli některé vzniklé křivky, zjistili, že některé ze zamýšlených návyků by k automatizaci potřebovaly zhruba 250 dnů - tedy většinu roku. „Z londýnského výzkumu také plyne, že výše zmíněné číslo jedenadvaceti dnů je pro vznik návyku zřejmě správné,“ píše Dean, „tedy pokud vám jde o to začít pravidelně pít sklenku vody po snídani. Proměnit ve zvyk věci, které jsou těžší, vám pravděpodobně bude trvat déle. Někdy o hodně déle.“